Cestování po Zélandu: Coromandel

Po dalších pár dnech flákání v Aucklandu jsme se konečně vydali na cesty. Naším cílem byl poloostrov Coromandel. Nepříznivé počasí v Aucklandu jsem využil na zasílání životopisů a podařilo se mi dostat i na jeden pohovor. Ředitel byl se mnou spokojený a pozval mě na druhé kolo do Wellingtonu na další týden. To nám hrálo do karet a mohli jsme tak vyrazit právě na Coromandel a potom pokračovat po cestě dolů na jih.

Čtvrtek 10.10.2013

Jak už to tak bývá, než jsme se vyprdolili, tak bylo poledne. Jarní noci jsou pořád dost studené a tak jsme se rozhodli dokoupit deku a 2 polštáře. V Kmartu jsme našli to co jsme hledali za rozumnou cenu. Krom teplé peřiny jsme pořídili i další teplou deku a povlečení.

Waiau Waterfall

Bohužel DOC kempy jsou na Coromandelu trošku nešťastně rozmístěny. Buď jsou úplně na jihu poloostrova, nebo až příliš na severu. Rozhodli jsme se, že nemá cenu se hnát a tak jsme zvolili jižní variantu. Pokoupili jsme nějaké potraviny a vydali se do Kauaeranga valley. Je tam celkem 8 kempů, z nichž byly ale otevřeny jen tři. Turistické informace, kde se poplatek za kempování vybírá byly už zavřené, když jsme na místo dorazili, takže nám zbývala klasická obálková metoda. Vypsat SPZ auta, počet osob, počet nocí, peníze do obálky, zalepit a vhodit do schránky.

Pátek 11.10.2013

Ráno jsme se rychle sbalili a vydali se po silnici číslo 25 na sever. Celá trasa se táhne podél pobřeží a člověk si ji za volantem opravdu užije. První zastávku jsem naplánoval u Square Kauri. Další obří strom, jehož kmen má hranolový tvar, opravdu zajímavé, co příroda dokáže občas vytvořit. Počasí nám moc nepřálo. Pršelo a bylo dost chladno.

Cathedral Cove

Další cíl naší cesty byl vodopád Waiau. Leží na silnici 309, která spojuje západní a východní pobřeží. Ačkoliv se jedná o 20km štěrkové cesty, mnoho lidí ji využívá pro přejezdy, protože ušetří asi 30km oproti objíždění celého severu poloostrova po silnici 25. Vodopád je přímo u cesty, je sice malý, ale kouzelný. Z mraků začalo vysvítat sluníčko a my pokračovali v cestě na východ. Řízení po deštěm nasáklé štěrkové cestě jsem si užíval.

Směřovali jsme do města Whitianga. Chtěli jsme se nasytit a načerpat informace v místní i-site. Zajímali jsme se především o Cathedral Cove, která je nedaleko. Jedná se o skálu s velkou dírou, která připomíná katedrálu. Bohužel trajekty z Whitiangy nepřepravují auta, tak jsme museli celý záliv objet. Cesta k pláži s Cathedral Cove zabrala z parkoviště asi 40 minut. Bohužel se nám stala nemilá příhoda, když jsem po cestě zjistil, že nám z tašky kape voda. Víčko od lahve netěsnilo a my měli většinu dokladů mokrých.

Hot Water BeachNedaleko Cathedral Cove je i Hot Water Beach. Velmi oblíbená pláž, kde se v určitém místě nachází horký pramen a lidé sem jezdí za odlivu kopat díry v písku, které se pak naplní spodním pramenem a vytvoří tak miniaturní termální jezírka. Původně jsme tam nechtěli, protože jsme věděli, že o dobré místo je boj. Nakonec jsme se ale rozhodli se tam aspoň zastavit a pobavit se na úkor jiných. I bez lopaty nebo rýče jsme se ale docela dost ohřáli. Stačilo si stoupnout těsně pod vykopaná jezírka, kde byla ještě voda z moře a zavrtat nohy do písku. Okamžitě se dostavil hřejivý pocit. Pramen je však tak horký, že jsem kolikrát musel z písku přímo vyskočit.

Náš den jsme zakončili v DOC kempu Wentworth.  U večeře jsme narazili na starší pár, který mluvil slovanským jazykem. Dali jsme se s nimi do řeši a zjistili, že to jsou Poláci, kteří během železné opony utekli do Austrálie a teď trávili dovolenou na Zélandu.

Waihi Gold Mine

Sobota 12.10.2013

V noci jsme se příliš nevyspali, protože hustě pršelo a velké kapky narážely do střechy a dělaly docela hluk. Ráno nebylo počasí o moc lepší. Jak už jsme si zvykli, počasí se velmi rychle měnilo. Když už vypadalo, že se ven tlačí sluníčko, přišel  zase na pár minut silný déšť a tak pořád dokola. 

Na sobotní den jsem naplánoval zastávku v Karangahake Gorge. Původní zlaté doly, které zažívaly svou největší slávu začátkem dvacátého století. Nejdříve jsme se zastavili ve Waihi, kde jsme v i-site načerpali nějaké informace. Dostali jsme radu, ať si vyšlápneme menší kopeček hned nad informacemi. Nahoře se nám naskytl úžasný výhled na obrovský důl. Ani jsem nedokázal odhadnout, jak může být hluboký, ale velké náklaďáky v něm vypadaly jako mravenci.

Karangahake GorgeV Kanagahake jsme se vydali na trasu zvanou Windows walk. Naštěstí jsme věděli, že budou potřeba čelovky a tak jsme se nemuseli jako spousta ostatních lidí vracet, ale mohli jsme projít tunelem až na druhou stranu údolí. Příroda tam je opravdu nádherná a toto místo rozhodně doporučuji neopomenout. Kousek od Waihi je i stejnojmenná oblíbená pláž. Chtěli jsme se tam podívat, ale počasí se zase zhoršilo a tak jsme si udělali jen kratičkou zastávku zrovna když na pár minut přestalo pršet.

Původně jsme chtěli pokračovat až do DOC kempu Matata, ale jiný pár nám poradil navštívit Taurangu a hlavně Mount Maunganui. Nechtěli jsme se za každou cenu nutit někde lézt v dešti, tak jsme si v Tauranze našli kemp na Mayfair Street a rozhodli se počkat na další den. Kemp stál 30 dolarů, ale v ceně byl přístup na internet, společenská místnost s TV a teplá sprcha jen za 50 centů.

Tím skončilo naše putování po Coromandelu a pomalu jsme se začali přesouvat více na jih. O tom ale zas někdy jindy…

Jako vždy, kompletní galerie je k mání na http://jency.rajce.net

Naše trasa:

Coromandel

Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


Upozornění - Můžete použít tytoHTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>