Pobaltí / červenec 2010

Pevnost v NarvěJiž delší dobu už ve mě doutnala myšlenka podniknout po výletu do Norska další cestu na sever a sice konkrétně do Finska. Při zadání velmi hrubé trasy do vyhledávače jsem se zděsil celkového množství kilometrů a výlet jsme nakonec omezili jen na pobaltí. I tak jsme však za čtrnáct dní jsme najeli 4800 km a poznali nádherný kus Evropy. Musím říct, že Fabia nás podržela a po cestě nás ani jednou nenechala na holičkách. I když občas trochu protestovala. Zde je deník z cesty.

Neděle 27.6.2010 – ŠTERNBERK > Krnov > Czestochowa > WARSZAWA (450km)

VaršavaTak a je to tu, začíná naše cesta na sever. Původní odjezd ve 4 ráno jsme zavrhli. Večer jsme měli problémy do fabie všechno naskládat. Hlavně kvůli ledničce, která zabrala 1/3 kufru. V těchto parných dnech je však neocenitelná. Výjezd tedy zhruba v 5:45 směr Bruntál, Krnov.

V Krnově zapínáme navigaci a trochu s ní bojujeme. Krátce za hranicemi nás chtěla vést uzavřeným náměstím. Není nad klasickou mapu. Přes silnice a silničky jsme se konečně dostali na hlavní tah na Varšavu. Semafory na čtyřproudé silnici uvidíte snad jen v Polsku. Tentokrát na navigaci spoléháme. Dostala nás do centra, chytáme volné místo na parkovišti.

Ptám se taxikáře anglicky, kde je směnárna. Prý nerozumí. Dobře, zkouším to po jejich – “kantori”? To už je lepší. Tak prý za rohem je obchodní centrum. Nechceme riskovat místní jídlo a tak volíme občerstvení v mekáči.

Odpoledne trávíme prohlídkou města. Krásná architektura, počasí nám rovněž přeje. Navečer bereme kemp v centru. Za 52 zlotych aspoň ty sprchy mohly být lepší. Jdeme spát brzo, neboť jsme znaveni po dlouhé cestě.

Pondělí 28.6.2010 – WARSZAWA > Bialystok > Augustow > DRUSKININKAI (412km / 862km)

Ráno balíme stan a vydáváme se dál na sever. Benzínu je pomálu, tak bláhově zadávám do navigace cestu k nejbližší pumpě. Navigace ale protestuje a vede nás kamsi do pryč. Kašlem na to a vracíme se na hlavní tah na Bialystok. První pumpa na sebe nenechá dlouho čekat. Je to v protisměru, ale to nevadí. Mají tu skvělé sjezdy se semafory, přes které se dá otočit na druhou stranu. Bereme plnou, litr za 4.65 zlotych, nádrž kolem 200 zlotych.

Pokračujeme na Bialystok, kde však míjíme obchvat a navigace nás nerozumě tlačí do centra, kde nás pořád nutí otočit se do protisměru. Všude něco stavějí, což orientaci moc nepřidá. Nakonec se nám podařilo vymotat a jedeme dál na Augustow. Těsně před hranicemi v obci Ogrodniki zastavujeme poblíž jezírka a zkoušíme vodu. Je šíleně studená. Na první pumpě za hranicemi se ptáme na směnárnu. Paní neumí anglicky, tak nic. Mineme Lazdijai a směřujeme na jihovýchod do Druskininkai. Po cestě zastavujeme u parku s dřevěnými sochami, vznikl zde v rámci nějakého projektu.

V Druskininkai nás cedule dovedou do turistického centra. Hned vedle je kemp, zřejmě nejhezčí co jsem kdy viděl. Noc pro 2 ve stanu stojí 35 litas. Máme dost času, takže vyrážíme na procházku do centra. To je nádherné, všude plno zeleně, u rybníka je ideální místo k relaxaci. Kousek za ním je kostel, který tvoří dominantu města. Na procházce jsme narazili taky na aquapark. Z venku ty tobogany vypadají docela nebezpečně. Vracíme se do kempu a jdeme spát.

Úterý 29.6.2010 – DRUSKININKAI > VILNIUS > PALÚŠE (260km / 1122km)

Probouzíme se do dalšího slunného rána bez mráčku. Vyrážíme směr Vilnius. Opět se však díky uzavírkám ztrácíme. Naštěstí se nám na několikátý pokus podařilo vymotat. Kousek za městem je vesnice Grutas se sochami sovětských vůdců. Zastavujeme a děláme krátkou prohlídku. Cesta do Vilniusu pokračuje klidně. Pár kilometrů před ním sjíždíme na hrad Trakai. V centru získáváme mapu a parkujeme auto. Bohužel nemáme drobné na parkování, ale hodný řidič autobusu nám 2 litas dává. Jdeme si tedy obhlídnout hrad. Krásná červená dominanta na ostrově. Po cestě samozřejmě plno stánků se suvenýry. Pokračujeme v naší cestě, teď už rovnou Vilnius.

Místní kluci mi pomáhají s parkovacím automatem. Půl hodiny je za 1 litu. Přímo v centru jsme pak narazili na dražší. V radnici se nachází turistické centrum, opět tedy získáváme mapu a děláme malý okruh městem. Nejvíc se nám líbí katedrála. Po cestě k prezidentskému paláci potkáváme zábrany. Policisté nám hodně lámanou angličtinou vysvětlují, že je prezident mrtvý. Na několikátý pokus chytáme paní co anglicky umí o něco více. Tak se zřejmě jedná o výročí úmrtí exprezidenta. Město je celkově pěkné, jen jsem čekal trochu více, protože v mnohých textech je označováno za nejkrásnější město Pobaltí. Tři hodiny uplynuly jako voda a my míříme dále na sever. Náš cíl je vesnička Palúše, centrum národního parku Aukštaitijos.

Dřevěný kostel v Palúše

Vesnice není v mapě, ale navigace o ní už někdy slyšela. Spoléháme tedy na GPS. Na večer dojíždíme do cíle. Poznávám dřevěný kostelík z fotek, navigace nelhala. Hned za kostelem se nachízí kemp. Nocleh ve stanu pro dva vychází na 40 litas. Ve vesnici je i tábořiště, ale my dáváme přednost spíše zázemí kempu. Po třech dnech slyšíme češtinu. Manželé z Prahy jsou tu už třetí den, tak získáváme cenné informace. Plán cesty mají podobný, tak se třeba ještě potkáme… Stavíme stan a jdeme spát.

Středa 30.6.2010 – PALÚŠE > Daugavpils > Rezekne > Vöru > TARTU (579km / 1701km)

Po snídani vyrážíme do infocentra, které je hned pod kostelem. Kupujeme mapu národního parku za 6 litas a paní nám německy vysvětluje tu nejlepší trasu a tipy na zastavené. Mají zde také volný internet, takže čerpáme některé další informace na cestu. Potvrzujeme nocleh na Saaremě a hledáme couchsurfing v Rize.

Kousek po cestě na Ignalinu je pláž, takže využíváme možnost a jdeme se koupat. Voda je opět hodně studená, ale koupat se dá. Balíme stan a vydáváme se na cestu parkem. Okruh měří něco málo přes 40km. Všude jsou lesy, jezera, prostě nádhera. U jednoho zastavujeme na krátký relax.

Ve vesnici Ginučiai je vodní mlýn. Kousek dál pak vysílač, jehož část slouží jako rozhledna. Plošina ve výšce 30m nabízí krásný rozhled. Samozřejmě za poplatek 2 litas. Po cestě parkem se vydáváme opět na sever směr Lotyšsko.

Za hranicemi se kvalita silnic citelně mění. Díky vedru asfaltové záplaty hodně tečou. Daugavpils objíždíme obchvatem, zastavujeme až před Rezekne, protože si to žádá prázdná nádrž. Mají tu zatím nejlevnější benzín – 0.772 Lat za litr, což vychází na nějakých 28 korun. Na chvíli zastavujeme i přímo v Rezekne. Mají tu krásný památník a katolický i pravoslavný kostel hned naproti sobě.

Nemáme naplánovaný nocleh, takže jedeme stále dál. Míjíme hranici s Estonskem, po silnici číslo 7 se dostáváme téměř k ruským hranicím, které jsou asi 4km daleko. Den je zde neskutečně dlouhý, opravdová tma nastává až někdy k půlnoci. Nakonec kolem jedné ráno zastavujeme na benzince v Tartu a ptáme se na hostel. Ten se nám podařilo najít, cena oproti kempu je závratných 600 estonských korun pro dva.

Čtvrtek 1.7.2010 – TARTU > KAUKSI (93km / 1794km)

Odubytování v deset stíháme tak tak, přeci jen jsme přijeli dost pozdě. Původně jsme chtěli pokračovat dále, ale rozhodli jsme se v centru Tartu najít směnárnu. Na informacích získáváme mapu a absolvujeme okruh po místních památkách. Minout tohle město bez zastávky by byla velká škoda. Po cestě se necháváme vyfotit od jednoho pána, se kterým se dáváme do řeči. Zjišťujeme, že je to Morgan, profesor fyziky z Portorika. Člověk si říká, jak je daleko od domova a pak potká takové dobrodruhy. Na měsíc prý vyrazil poznávat východní Evropu. Když se zmíníme, že jsme z Česka, hned vzpomíná, jak byl před pár týdny v Praze. Našprtaný z průvodce Lonely planet nám dává další tipy na zajímavosti v Estonsku.

Odpoledne se zatahuje, vypadá to na pořádný slejvák. Míříme dále na sever. Z deště nakonec nic nebylo. V Kauksi by měl být kemp, kde chceme zůstat. Kousek před vesnicí je tábořiště, kde se ale stejně platí za parkování. Cedule nás vedou dále. První kemp míjíme, druhý je dost v lese, moc se nám nelíbí a tak se vracíme. V tom prvním nemají ale místa na stany, tak volíme chatku za 345 EEK pro dva i s autem. Čudské jezero je asi 50 metrů za kopečkem. Voda všude, kam se podíváš. Je tu pěkná písečná pláž a díky větru také vlny. Člověk by nepoznal, že to není moře. Po koupání usínáme únavou už asi v 7. Kolem 11 večer se budím, že budu psát. Venku mi to ale mouchy a komáři nedovolí. Pořád je světlo, u jezera je krásně, ale písek se už citelně ochladil. Jdu tedy pokračovat ve spánku…

Pátek 2.7.2010 – KAUKSI

Rozhodli jsme se zůstat na místě ještě jeden den. Trocha odpočinku nikdy neuškodí. Platíme dalších 345 EEK a ptáme se na obchod. Velký je prý v 12 km vzdáleném Iisaku. Ten nakonec nacházíme, je to spíš taková menší samoobsluha. Vracíme se do kempu, zbytek dne tedy odpočinek a koupání v Čudu, které je dnes bez vln. Nejprve se zdálo, že kemp se vyprázdnil, ale navečer pak bylo úplně plno. Estonci zjevně rádi tráví víkendy mimo domov. Naštěstí byl klid.

Sobota 3.7.2010 – KAUKSI > NARVA > KUNDA > KAHALA (473km / 2267km)

Pevnost v NarvěRáno se vydáváme na další putování, tentokrát směrem Narva. Kolem poledne jsme na místě, parkujeme u radnice. Hned vedle je most, který slouží jako hraniční přechod do Ruska. Jako vždy jsou nedaleko radnice turistické informace. Bereme plánek a korzujeme městem. Nejvíce nás samozřejmě zaujaly obě pevnosti. Jsou od sebe téměř, co by kamenem dohodil. Ta ruská však vypadá honosněji. Po prohlídce se vracíme po stejné silnici a pak dále na západ.

Po cestě chceme vidět nejdelší útes a nejvyšší vodopád. Zatáčíme podle cedule, šílená štěrková cesta nás dovede k rozcestí. Zkoušíme trasu vlevo, pořád ta hrozná cesta, nakonec se objevujeme ve vesnici Voka. Cedule ukazuje útes 5 km zpět. Tam už raději nejedeme. Pokračujeme dále, ale uzavírka nám komplikuje cestu. Navigace nás dovedla kamsi do pryč. Cesta prostě končí v parku. Objevuje se tu také lotyšská rodinka na motorkách. Zjevně máme navigace stejné značky. Domlouváme se, že zkusíme cestu najít spolu. Nakonec se podařilo. Evidentně mají dost nastudováno, dávají nám cenné rady, ukazují zajímavá místa na mapě. Jen z vodopádu Valeste nebylo moc. Na schodiště a rampu je přísný zákaz vstupu, zřejmě je někde poškozené. Tak jej vidíme jen malinko z boku a pak jedeme dál.

Vesnice KundaNemůžeme minout vesnici Kunda. Nacházíme a zapisujeme se do Deníku Kundy. Jsme zde jako 93. posádka, děláme fotky z cedulí a pokračujeme na západ. Blízko je národní park Lahema, projíždíme vesničky a kocháme se přírodou. Žebravé oko nádrže přerušuje naši cestu a nutí nás se vrátit asi 10km východně pro benzín. Bereme pro jistotu plnou. Dorážíme až do vesnice Lokša, kde by měl být kemp, ale nikde nic. Zastavujeme u mapy okolí. Volíme cestu, kde mají být další tři kempy, ale zase nic. Možná jen nerozumíme těm estonským nápisům, ale ukazatele opravdu nikde.

Dobře tedy, směrem na jih má být podle mapy další kemp, ale ač se držíme navigace a pro jistotu i cedulí s názvem vesnice, končíme uprostřed lesa na polní cestě. Tři stavení, každé tak 500m od sebe. Tohle je vesnice, která má tu čest být na mapě?

Poslední pokus nás vede asi 10km zpět. Přijíždíme na náměstíčko a zkoušíme získat informace od místní omladiny. Nic zajímavého, kemp prý asi dalších 20km zpět. Tam ale byla objížďka a asi 5km šílená štěrková cesta, tam rozhodně ne. Otec jednoho kluka prý bude otevírat kemp, vedou nás tam. Pro info, je přesně zde: N 59,47522°, E 25,54170°, vesnice Kahala. Zahrada pěkná, sprchy i posezení připraveno na ostrý provoz, jen těch komárů a much všude kolem. Za 100 EEK celkem za oba si však moc nemůžeme stěžovat, navíc as v 11 večer. Jíme a jdeme spát, dnešek byl náročný.

Neděle 4.7.2010 – KAHALA > JÄGLA > TALLINN (66km / 2333km)

JäglaRáno se balíme a děkujeme za ubytování. Pan domácí je umělec, tak nás ještě zavedl do galerie – moc pěkné. Vyrážíme směr Talin, po cestě ještě zastávka u vodopádu Jägla. Cedule však opět žádné. Rozhodně z hlavní cesty nesjíždět na vesnici, ale přesně opačným směrem. Za asi 300m doleva a po asi kilometru už tam bude cedule. Vodopád je označován jako estonská Niagara. Bohužel díky horkým dnům bylo málo vody a tak voda zabírala asi jen 1/3 koryta.

Pokračujeme dále na Talin. Zastavujeme blízko centra a hledáme turistické informace. Hned naproti nim je stánek, který nabízí různé prohlídky. Každý den ve 12 je pěší prohlídka vedená jedním z místních studentů zdarma. Kdo chce, nechá spropitné. Na rozdíl od běžných nudných výkladů má tohle spád a člověk se dovídá i nějaké další zajímavosti a historky. Potkáváme opět Morgana, profesora z Portorika. Byl na prohlídce sice již včera, ale dnes si ji dá ještě jednou. Po prohlídce se vydáváme hledat kemp. První zastávka v Talin city camping. asfaltový plácek s velmi malým travnatým prostorem. Chtějí 400 EEK za dvě osoby a auto. Kousek dál v Piritě je druhá kemp, nakonec jedeme tam a cena je 127 EEK. Není nad čím váhat. Trochu se sice ještě vyšplhá, protože sprcha tu není a tak se chodí za 60 EEK do místního tenisového klubu, ale prostředí je každopádně hezčí.

Večer vyrážíme do centra, hledáme nejlepší pizzu ve městě. Spletl jsem si ale světle a tmavě žlutou značku v průvodci, takže bloudíme na opačné straně centra. No co, nakonec jsme to přeci jen našli. Ceny solidní, kolem 80 EEK za pizzu. Nejlepší ale rozhodně není. Oba zhruba půlku necháváme. Cesta zpátky do kempu a alou spát.

Pondělí 5.7.2010 – TALLINN

Oproti plánu udělat si výlet lodí do Helsinek jsme se rozhodli zůstat na místě a trochu relaxovat. Nedaleko je pláž, tři hodiny nám stačily k solidnímu spálení. Moře je hodně mělké, jdete sto metrů do vody a je pořád po pás. Párek v rohlíku vyjde v místním stánku na bratru 35 EEK. Odpoledne pak odpočívání a vyhýbání se slunci. Navečer se v kempu objevili slovenští bratři. Pohostili nás repákem – prý kořalka pálená z řepy. No, na tvrdy nejsem a tohle byla dost síla, jeden panáček bohatě stačil aby se mi udělalo šoufl.

Úterý 6.7.2010 – TALLINN > KURESSAARE > KOLJALA (324km / 2657km)

Vyrážíme na další pouť. U vesnice Keila má být dle mapy další zajímavost. Nacházíme pouze židovský památník zahrabaný dva kilometry v lese. Pak míříme na jih. Cílovou stanicí je ostrov Saarema. Přijíždíme do Virtsu, odkud jezdí trajekt na ostrov Muhu. Cena je 170 EEK za dva lidi a auto. Čekáme asi jen 20 minut a můžeme se nalodit. Mezi ostrovy Muhu a Saaremaa je postavená hráz po které vede asfaltová silnice. Nocleh máme domluvený u Marjany přes couchsurfing.

Máme dost času, takže její vesnici Koljala míjíme a pokračujeme jižněji do Kuressaare. Vyrážíme na prohlídku zdejšího biskupského hradu. Počasí se mění a začíná dost pršet. Nakonec jsme vše prošli, ale zmokli jsme jak slepice. Hlavně, že v autě máme deštník. Byt Marjany nacházíme bez problémů. Na večeři pečeme kuře. Chtěli jsme ji pohostit, ale měla už něco jiného v plánu. Po jedenácté v noci se přiřítila strašlivá bouřka. Ještě, že dnes nespíme ve stanu.

Středa 7.7.2010 – KOLJALA > SÄÄRE > PANGA > ANGLA > PÄRNU > RIGA (522km / 3179km)

Kráter v KoljaleRáno vyrážíme brzo, už před devátou. Asi kilometr od místa noclehu je vesnička Kaali. Je zde obrovský kráter po dopadu meteoritu. Je to opravdu šílená díra v zemi. Rozhodli jsme se směřovat na jižní cíp ostrova do Sääre. Je tu maják a betonové podstavce, na kterých byly v minulosti umístěny dělostřelecké baterie. Všude samozřejmě velmi krásná příroda. Po cestě zět se zastavujeme za Salme, kde se nachází památník největší bitvy na Saaremě.

Kolem Kuressaare pokračujeme na sever k útesu Panga. Ač navigace ukazuje lesní cestu a i v oficiální mapě je vedena žlutě, je přeci jen asfaltová. Pořád jedeme na úrovni moře, hned za vesnicí ale silnice stoupá a jsme na místě. Krásná příroda a výhled na moře. Poslední zastávkou jsou větrné mlýny v Angle. Tady už opravdu přichází na řadu asi 15 km nezpevněné cesty. Taky jsme mohli jet objížďkou po asfaltce 80 km. Naštěstí je cesta v relativně dobrém stavu. V Angle jsou hned u cesty 4 mlýny. Za poplatek je možné se podívat i dovnitř.

Větrné mlýny v Angle

Opouštíme Saaremu a pokračujeme na jih. Krátká zastávka v Pärnu, ale je to spíše město zábavy než památek, takže jsme krom hlavní ulice plné kaváren nic dalšího neviděli. Cesta nás táhne dál na jih až do Lotyšska. Průvodce kempy říká, že po cestě do Rigy máme hned dva. První je krásný, ale aktuálně mají problémy s vodou a elektřinou, což není zrovna výhra. Asi 20 km na jih by měl být další, takže se loučíme. Zhruba půl hodiny hledáme druhý kemp, nakonec se ale od místních stánkařů dovídáme, že ten už je zrušený a je na prodej. Je to kemp Meleku licis nedaleko Vitrupe. Budeme tedy pokračovat až do Rigy, kde přespíme u Petera z couchsurfingu. Druhá noc pod střechou a druhá bouřka. Máme to ale štěstí. Večer trávíme u semifinále fotbalu a piva a zajímavou konverzací s hostitelem.

 

Čtvrtek 8.7.2010 – RIGA > RUNDALE > Šiauliai > Palanga > Klaipeda > NIDA (419km / 3598km)

Ráno se probouzíme do ukrutného lijáku. Dostali jsme tip na nákupní centrum, kde můžeme nechat auto a dojít asi kilometr do centra. Cesta autem je však šílená. V některých místech je přes 20cm vody. Zastavujeme v obchodním centru, snídáme a déšť pomalu ustává. Vyrážíme tedy do centra Rigy. V žádném jiném městě nám netrvalo tak dlouho najít turistické informace. Nejsou prostě vůbec značené. Staré město je pěkné, ale Talinu se asi nic nevyrovná.

Zámek RundaleDalší zastávkou na naší cestě je zámek Rundale. Připomíná Versailles, opravdu radost pohledět. Překračujeme litevské hranice a nedaleko Šiauliai navštěvujeme Vrch křížů. Jejich počet je opravdu neskutečný. Po A11 se vydáváme na západ do Palangy. Po cestě předjíždíme pomalý náklaďáček tak, že protější auto musí na krajnici. Ta má více jak metr, ale tento způsob předjíždění je tu zcela běžný. Dole pod kopcem však stála hlídka policie a hned mě stavěla. Asi po pěti minutách zkoumání dokladů nás však pustila dále.

Pláž na Kurské kosePřed Palangou je u cesty hrozně moc mávajících lidí. Původně myslíme, že to jsou stopaři, ale jak se zdá, nabízejí ubytování. Nakonec jsme zde ani nezastavovali. V centru vedla promenáda a všude plno aut. Zřejmě se jedná především o rekreační středisko. Pokračujeme tedy do Klaipedy. V obchodním centru měníme 50 euro za 169 litas. Večeře v podobě pizzy, těstovin a pití vychází i se spropitným na velmi příjemných 35 litas. Lepší pizzu jsem už dlouho nejedl.

Chytáme trajekt na Kurskou kosu. Auto stojí 40, osoba pak 2.90 litas. Po pár kilometrech zastavujeme u brány, cesta v národním parku je zpoplatněna, dalších 20 litas. Už je dost pozdě, směřujeme pořád na jih, navigace nás opět vede do slepé uličky v lese. No nic, centrum Nidi je od 22 hodin uzavřeno pro auta, takže jsme skoro ztraceni. Naštěstí je hned na začátku areál s chatkami. Noc pro dva za 80 litas. Horko těžko dávám dohromady patřičný obnos. Peníze ze směnárny jsou pryč. Ubytování je spíše skromnější, ale lepší něco než nic.

Pátek 9.7.2010 – NIDA > KAUNAS > Warszawa > ŠTERNBERK (1189km / 4787km)

Vrch čarodejnicKostel Vzkříšení Krista, KaunasRáno vyrážíme do centra Nidy. Jedná se o malou vesničku. Měním dalších 50 euro, tentokrát za 170 litas. Zjišťujeme, že je tu i kemp, do kterého se dá dojet mimo centrum Nidy, teď už nám to ale moc nepomůže. Po cestě zpět do Klaipedy děláme kratší zastávky. Tu na písečných dunách, tu zase ve vesnici Juodkranté, kde se nachází známý Vrch čarodějnic. Jinak na Kurské kose moc možností není. Cesta je obehnána lesy a do přírody je častokrát zákaz vstupu. Zpáteční cesta lodí se neplatí, takže jsem nemusel ani měnit peníze.

Z Klaipedy míříme na dálnici do Kaunasu, druhého největšího města Litvy. V turistických informacích dostáváme tip na navštívení kostela Zmrtvýchvstání Krista. Je tu i výtah na střechu, ze které je krásný výhled na celé město. Ke kostelu vede lanovka velice podobná té petřínské, jedna cesta stoji 0.50 litas Centrem města vede velmi dlouhá promenáda, která spojuje nové a staré město. Je-li člověk unaven, může využít spousty laviček a stínu stromořadí, které se táhne prostředkem promenády.

Navečer se rozhodujeme, že už nikde spát nebudeme a pojedeme směr ČR. Sice jsme celý den na nohou, ale tento odvážný plán mi nedělá problémy. Před hranicemi s Polskem dotankovávám nádrž ve snaze zbavit se posledních litas. Přesto mi jich ještě 20 zbylo. Noční cesta Polskem je v pohodě. Jen obloha je dnes jaksi moc černá, což není nejlepší. Nad ránem se měníme za volantem a já na chvíli usínám. Po sedmé ráno jsme doma.

Kompletní fotogalerii lze nalézt na JENCY.RAJCE.NET

Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


Upozornění - Můžete použít tytoHTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>