Jak už to tak bývá, vše krásné jednou končí. A já se pro nějakou dobu rozhodl opustit Nový Zéland a vydat se na cestu kolem světa. Mám v plánu se ještě vrátit, ale jestli to bude za půl roku, nebo za rok, to aktuálně nevím. To vše ukáže až čas, rozhodl jsem se život moc neplánovat a brát to, jak to přijde.

Za dva a půl roku v Zemi dlouhého bílého oblaku jsem nabral spoustu zkušeností, procestoval tisíce kilometrů, objevil desítky nádherných míst, plaval s delfíny i lachtany, pozoroval tučňáky, skočil nejvyšší bungy na jižní polokouli, vystoupal na dvě sopky a spoustu jiných kopců, zažil nádherné slunečné dny, kdy se člověk během chvíle spálí, ale také 2 dny neskutečného lijáku při pochodu na Kepler treku a mnoho, mnoho dalšího. A kam směřují moje kroky dál? Číst dále »

Tak jsem se po téměř 3/4 roce dokopal k tomu sepsat poslední příspěvek o našem cestování po Jižním ostrově. Máme za sebou Nový rok a jak už to tak bývá, jedno z předsevzetí bylo právě dohnat všechny resty. Paradoxně pár posledních dní bylo vůbec nejlepších z celého cestování a trochu mě mrzí, že jsem se o naše zážitky nepodělil dříve.

Naposledy jsme dorazili do populárního městečka Hanmer springs, proslulého především díky místním horkým pramenům. Naše jediná zkušenost s horkými prameny byla 2 roky stará, když jsme po příjezdu na Nový Zéland cestovali po Northlandu a na jedno doporučení vyzkoušeli místní lázně. Bylo to tenkrát docela zklamání, trochu to vypadalo, jakoby se tam zastavil čas před 50 lety. No Hanmer Springs je docela jiné, krásné, moderní. Číst dále »

A máme tu další příspěvek o cestování po Jižním ostrově. Bohužel se stalo to, čeho jsem se trochu obával a na psaní jsem si nenašel delší dobu čas. Od posledního příspěvku popisující adrenalinová dobrodružství v Queenstownu jsem stihl i měsíční dovolenou v Česku, trochu si užít teplého moře v Chorvatsku a okusit canyoning ve Slovinsku. O tom ale zase někdy příště. Tentokrát nás cesta zavede do Wanaky, jedné z dalších turisticky oblíbených destinací v regionu Otago.

Z Queenstownu do Wanaky je to něco přes hodinu jízdy. Zvolit se dá buď hlavní silnice číslo 6 vedoucí přes Cromwell, nebo přes horský průsmyk Crown Range a vyhledávané zimní středisko Cardrona. My jsme zvolili druhou variantu, která vede přes nejvýše položenou silnicí na Novém Zélandu a šplhá až do výšky 1121 m.n.m. Nabízí neskutečné výhledy do krajiny a je tu možné zahlédnout i populární papoušky Kea, kteří se však před námi schovávali. Číst dále »

A máme tu další porci zážitků z našeho putování po Jižním ostrově. Tentokrát jsme se zastavili na pár dní v městečku Queenstown, které je novozélandským centrem zábavy, především té adrenalinové. A tak není divu, že právě tady začali místní chlapíci provozovat první komerční bungy jumping na světě. To se psal rok 1988 a z mostu Kawarau, kde tohle všechno začalo, se skáče dodnes.

Bungy jumpingem to ale jenom začíná. A pokud nemáte hluboko do kapsy, můžete vyzkoušet prakticky cokoliv. Jen tak namátkou – rafting na divoké vodě, jízdu v motorovém člunu úzkou soutěskou, skok padákem, paragliding nebo rogalo, jízdu na minikárách či historický parníkem Ernslaw, a tak bych mohl pokračovat. A navíc u toho všeho budete obklopeni neuvěřitelně krásnou přírodou. Číst dále »

Naposledy jsme poznávali oblast Catlins, která je bohužel mnoha turisty opomíjená, přestože tu jsou krásné vodopády, jeskyně, útesy a místa, kde může člověk ve volné přírodě pozorovat lachtany, tučňáky, nebo delfíny. Vyhlídková trasa nás nakonec zavedla až do městečka Invercargill, nejjižnějšího a zároveň nejzápadnějšího města Nového Zélandu.

Ačkoliv jsme do města dorazili relativně brzo, zbytek dne jsme strávili v kempu plánováním několika dalších dní. Všechno nám muselo klapnout tak, abychom zvládli zarezervovaný výlet po Milford Sound, vychytali nějaké další atrakce se slevou přes portál bookme.co.nz a zároveň si zajistili ubytování tak, abychom ho pak nemuseli řešit na místě a různě spekulovat podle obsazenosti kempů. Číst dále »

V minulém příspěvku nás cesta zavedla ze západního pobřeží přes průsmyk Arthur’s pass až do největšího města Jižního ostrova, Christchurch, které v roce 2011 postihlo velmi silné zemětřesení. I po čtyřech letech od této katastrofy je tu mnoho budov, které se staví, nebo teprve čekají na demolici a město je prakticky jedno velké staveniště. Měli jsme možnost tu strávit větší část dne a pocítit tak atmosféru místa, které zažilo jednu z největších katastrof v dějinách Nového Zélandu.

Naše další kroky vedly do oblasti ledovcových jezer, především k těm dvěma nejznámějším – Tekapo a Pukaki. Také se dozvíte, jak jsme lovili oběd, navštívili skály ve tvaru slonů a dinosauřích vajíček, pozorovali lachtany, lvouny a tučňáky ve volné přírodě a mnoho dalšího… Číst dále »

Tak jsme se konečně dočkali a po roce a půl na Novém Zélandu konečně vyrazili poznávat krásy Jižního ostrova. Původně jsme plánovali vyrazit už v únoru a užít si tak léto v plné kráse. Nakonec jsme ale kvůli pracovnímu vytížení byli nuceni náš výlet posunout až na půlku března. To se však ve finále ukázalo jako velice dobrý tah. Sluníčko tak nepeklo a příroda se pomalu začala barvit do podzimního kabátu. Celkem jsme na cestě strávili 22 dní a najeli skoro 4200 kilometrů. Každý den nás dokázalo překvapit něco nového, ale na ten úplně nejlepší zážitek jsme si museli počkat až do posledního dne.

A na co se v tomto díle můžete těšit? Na naši cestu do středu Nového Zélandu, poznávání oblasti okolo Nelson Lakes, první kontakt s lachtany, nebo třeba cestu od Tasmanova moře přes Arthur’s Pass až k Pacifiku v Christchurchi. Pohodlně se usaďte, první část našeho cestopisu po Jižním ostrově právě začíná…
Číst dále »