Do vrácení motorek v Lao Cai a odjezdu zpět do Hanoje nám zbývaly čtyři dny. Zvažovali jsme několik variant a nakonec se rozhodli pro severní cestu. Ráno jsme tedy zabalili a po zdlouhavém hledání někoho na recepci hotelu jsme konečně nasedli na naše ďábelské stroje. V drtivé většině případů obchody a ubytovny neberou karty a tak je nutné mít s sebou dostatek hotovosti. Bankomaty taky nejsou zrovna na každém rohu a tak jsme se rozhodli napřed vybrat a něco posnídat. Číst dále »
Z Hanoje jsme vyrazili nočním vlakem do severního Vietnamu, přesněji do městečka Lao Cai blízko hranic s Čínou. Ačkoliv jsme dorazili před šestou hodinou ranní, kolem nádraží už bylo docela rušno. Místní byli dobře přichystáni na potencionální zákazníky a tak jsme se museli probít přes dav místních taxikářů, cestovních agentů a nabízečů ubytování. Měli jsme totiž dohodnuté motorky již předem a tak jsme vyrazili do půjčovny kousek od nádraží. Číst dále »
Po dlouhých měsících pracovního nasazení konečně nadešel 17. listopad, a zatímco si spousta lidí připomínala Den boje za svobodu a demokracii, já nastupoval do letadla směr Amsterdam. Tentokrát jsem zase zamířil do Asie, naší cílovou destinací byl Vietnam a hlavní město Hanoj. Když jsme se s kamarádem Davidem rozhodovali, kam přesně do Asie, chtěli jsme vybrat zemi, v které ani jeden z nás předtím nebyl. A proto padla volba právě na Vietnam. A ačkoliv jsme zvažovali navštívit dvě nebo tři země, nakonec nám ani těch 22 dní nestačilo na důkladné poznání celé země. Číst dále »
Novozélandský dolar opět posílil na téměř 18 korun a tak jsem se rozhodl prozkoumat, jak se změnila situace ohledně společností poskytující mezinárodní převody a udělat malé porovnání. Zaměřil jsem se na tři nejznámější, s kterými mám praktické zkušenosti a už jsem o nich publikoval samostatné články, tedy NZForex, CurrencyFair a TransferWise. Pojďme se tedy na tyto služby zaměřit podrobněji. Číst dále »
Tak si plním další ze svých snů. Prvního ledna letošního roku jsem si jako jedno z novoročních předsevzetí napsal do deníčku, že bych letos rád absolvoval pouť do Santiaga di Compostela. Už je to několik let, co jsem dychtivě hltal stránky deníku Františka Lizny nazvaného Musím jít dál, kde popisuje pochod z českých hranic právě na toto poutní místo v západní části Španělska. Již tenkrát jsem snil, že bych tuto pouť jednou rád podnikl a moji touhu ještě umocnil moc pěkný film The Way s Martinem Sheenem v hlavní roli.
Tento rok jsem si tak nějak vyčlenil na cestování a pouť do Santiaga v něm prostě nemohla chybět. Každý rok se na toto místo vydává přes velké množství poutníků. Na popularitě získala především díky knize Paula Coelha Poutník – Mágův deník. Číst dále »
Jak už to tak bývá, vše krásné jednou končí. A já se pro nějakou dobu rozhodl opustit Nový Zéland a vydat se na cestu kolem světa. Mám v plánu se ještě vrátit, ale jestli to bude za půl roku, nebo za rok, to aktuálně nevím. To vše ukáže až čas, rozhodl jsem se život moc neplánovat a brát to, jak to přijde.
Za dva a půl roku v Zemi dlouhého bílého oblaku jsem nabral spoustu zkušeností, procestoval tisíce kilometrů, objevil desítky nádherných míst, plaval s delfíny i lachtany, pozoroval tučňáky, skočil nejvyšší bungy na jižní polokouli, vystoupal na dvě sopky a spoustu jiných kopců, zažil nádherné slunečné dny, kdy se člověk během chvíle spálí, ale také 2 dny neskutečného lijáku při pochodu na Kepler treku a mnoho, mnoho dalšího. A kam směřují moje kroky dál? Číst dále »
Tak jsem se po téměř 3/4 roce dokopal k tomu sepsat poslední příspěvek o našem cestování po Jižním ostrově. Máme za sebou Nový rok a jak už to tak bývá, jedno z předsevzetí bylo právě dohnat všechny resty. Paradoxně pár posledních dní bylo vůbec nejlepších z celého cestování a trochu mě mrzí, že jsem se o naše zážitky nepodělil dříve.
Naposledy jsme dorazili do populárního městečka Hanmer springs, proslulého především díky místním horkým pramenům. Naše jediná zkušenost s horkými prameny byla 2 roky stará, když jsme po příjezdu na Nový Zéland cestovali po Northlandu a na jedno doporučení vyzkoušeli místní lázně. Bylo to tenkrát docela zklamání, trochu to vypadalo, jakoby se tam zastavil čas před 50 lety. No Hanmer Springs je docela jiné, krásné, moderní. Číst dále »
Mezi další společnosti, které nabízejí mezinárodní převod peněz, se řadí CurrencyFair. Jejich služby jsou docela oblíbené mezi Čechy pohybujícími se na Novém Zélandu a tak jsem se i já před několika týdny rozhodl otestovat jejich služby a přináším vám mé poznatky.
V minulých příspěvcích jsem popisoval zkušenosti se společnostmi NZForex a TransferWise. CurrencyFair má oproti nim jednu velkou výhodu – podporuje převod mezi českou korunou a novozélandským dolarem oběma směry. Tedy když na druhou stranu světa přijíždíte, nakoupíte dolary a při opouštění Nového Zélandu si peníze zase převedete zpět. A to vše v rámci jedné služby. Pojďme se na to podívat podrobně. Číst dále »
A máme tu další příspěvek o cestování po Jižním ostrově. Bohužel se stalo to, čeho jsem se trochu obával a na psaní jsem si nenašel delší dobu čas. Od posledního příspěvku popisující adrenalinová dobrodružství v Queenstownu jsem stihl i měsíční dovolenou v Česku, trochu si užít teplého moře v Chorvatsku a okusit canyoning ve Slovinsku. O tom ale zase někdy příště. Tentokrát nás cesta zavede do Wanaky, jedné z dalších turisticky oblíbených destinací v regionu Otago.
Z Queenstownu do Wanaky je to něco přes hodinu jízdy. Zvolit se dá buď hlavní silnice číslo 6 vedoucí přes Cromwell, nebo přes horský průsmyk Crown Range a vyhledávané zimní středisko Cardrona. My jsme zvolili druhou variantu, která vede přes nejvýše položenou silnicí na Novém Zélandu a šplhá až do výšky 1121 m.n.m. Nabízí neskutečné výhledy do krajiny a je tu možné zahlédnout i populární papoušky Kea, kteří se však před námi schovávali. Číst dále »
Po několika měsících přemýšlení a zvažování, jestli to má vůbec cenu, jsem se rozhodl publikovat svoje fotografické výtvory na Facebooku. Díky pozitivním komentářům a povzbuzení kamarádů jsem založil stránku s mými fotografiemi. Najdete tu mnoho fotografií z Nového Zélandu a také něco staršího z mé tvorby. Za každou fotografií stojí nějaký příběh. Budu se snažit se o něj s vámi podělit a galerii průběžně rozšiřovat. Pro přechod na stránku stačí kliknout na obrázek výše.
Novozélandský dolar, který v dubnu s hodnotou 19,75 Kč trhal rekordy se v poslední době propadá dolů a to hraje do karet všem, kteří se sem, na druhou stranu světa, chystají. Cena dolaru spadla pod 16 Kč a tak jsem se i já rozhodl nějaké dolary nakoupit. Tentokrát jsem se na základě referencí rozhodl otestovat službu TransferWise, za jejímž vznikem stojí tvůrci Skypu.
O mých zkušenostech se službou NZ Forex jsem psal již před více než rokem. Bohužel tato služba umožňuje obchodování s korunou pouze jedním směrem a sice NZD > CZK. Proto jsem tentokrát hledal podobnou službu, která by ale uměla obchod opačným směrem, nebo oběma. TransferWise bohužel u koruny zase podporuje transakce jenom jedním směrem, tentokrát ale tím, který jsem potřeboval, tedy CZK na NZD. A jejich kurzy jsou vynikající! Číst dále »
A je to! Za necelé dva roky na Novém Zélandu jsme konečně dosáhli vytouženého cíle. Po několika měsících čekání, kterým předcházelo urputné shánění různých dokumentů, výpisů, dopisů, překladů a dalších listin jsme to konečně dokázali. V kolonce „residency“ nám na stránkách imigračního portálu svítí ono kýžené „approved“.
Po sérií článků o našem putování po Jižním ostrově zase na chvíli odbočím k těm vážnějším věcem a budu se věnovat naší žádosti o rezidenci. Spousta lidí sní o Novém Zélandu jako o jejich vytoužené zemi pro život, ale nedokáže si představit, jaké martyrium musí člověk podstoupit, když tu chce legálně zakotvit. Snad vám dnešní příspěvek pomůže zvážit všechna pro a proti, když budete o něčem podobném uvažovat. Číst dále »
A máme tu další porci zážitků z našeho putování po Jižním ostrově. Tentokrát jsme se zastavili na pár dní v městečku Queenstown, které je novozélandským centrem zábavy, především té adrenalinové. A tak není divu, že právě tady začali místní chlapíci provozovat první komerční bungy jumping na světě. To se psal rok 1988 a z mostu Kawarau, kde tohle všechno začalo, se skáče dodnes.
Bungy jumpingem to ale jenom začíná. A pokud nemáte hluboko do kapsy, můžete vyzkoušet prakticky cokoliv. Jen tak namátkou – rafting na divoké vodě, jízdu v motorovém člunu úzkou soutěskou, skok padákem, paragliding nebo rogalo, jízdu na minikárách či historický parníkem Ernslaw, a tak bych mohl pokračovat. A navíc u toho všeho budete obklopeni neuvěřitelně krásnou přírodou. Číst dále »
Naposledy jsme poznávali oblast Catlins, která je bohužel mnoha turisty opomíjená, přestože tu jsou krásné vodopády, jeskyně, útesy a místa, kde může člověk ve volné přírodě pozorovat lachtany, tučňáky, nebo delfíny. Vyhlídková trasa nás nakonec zavedla až do městečka Invercargill, nejjižnějšího a zároveň nejzápadnějšího města Nového Zélandu.
Ačkoliv jsme do města dorazili relativně brzo, zbytek dne jsme strávili v kempu plánováním několika dalších dní. Všechno nám muselo klapnout tak, abychom zvládli zarezervovaný výlet po Milford Sound, vychytali nějaké další atrakce se slevou přes portál bookme.co.nz a zároveň si zajistili ubytování tak, abychom ho pak nemuseli řešit na místě a různě spekulovat podle obsazenosti kempů. Číst dále »
V minulém příspěvku nás cesta zavedla ze západního pobřeží přes průsmyk Arthur’s pass až do největšího města Jižního ostrova, Christchurch, které v roce 2011 postihlo velmi silné zemětřesení. I po čtyřech letech od této katastrofy je tu mnoho budov, které se staví, nebo teprve čekají na demolici a město je prakticky jedno velké staveniště. Měli jsme možnost tu strávit větší část dne a pocítit tak atmosféru místa, které zažilo jednu z největších katastrof v dějinách Nového Zélandu.
Naše další kroky vedly do oblasti ledovcových jezer, především k těm dvěma nejznámějším – Tekapo a Pukaki. Také se dozvíte, jak jsme lovili oběd, navštívili skály ve tvaru slonů a dinosauřích vajíček, pozorovali lachtany, lvouny a tučňáky ve volné přírodě a mnoho dalšího… Číst dále »
Nejnovější komentáře