Archiv podle kategorií: Cestování

Pouť do Santiaga: Přípravy

El Camino de Santiago

Tak si plním další ze svých snů. Prvního ledna letošního roku jsem si jako jedno z novoročních předsevzetí napsal do deníčku, že bych letos rád absolvoval pouť do Santiaga di Compostela. Už je to několik let, co jsem dychtivě hltal stránky deníku Františka Lizny nazvaného Musím jít dál, kde popisuje pochod z českých hranic právě na toto poutní místo v západní části Španělska. Již tenkrát jsem snil, že bych tuto pouť jednou rád podnikl a moji touhu ještě umocnil moc pěkný film The Way s Martinem Sheenem v hlavní roli.

Tento rok jsem si tak nějak vyčlenil na cestování a pouť do Santiaga v něm prostě nemohla chybět. Každý rok se na toto místo vydává přes velké množství poutníků. Na popularitě získala především díky knize Paula Coelha Poutník – Mágův deník. Číst dále »

Konec novozélandské epizody

Mount Cook

Jak už to tak bývá, vše krásné jednou končí. A já se pro nějakou dobu rozhodl opustit Nový Zéland a vydat se na cestu kolem světa. Mám v plánu se ještě vrátit, ale jestli to bude za půl roku, nebo za rok, to aktuálně nevím. To vše ukáže až čas, rozhodl jsem se život moc neplánovat a brát to, jak to přijde.

Za dva a půl roku v Zemi dlouhého bílého oblaku jsem nabral spoustu zkušeností, procestoval tisíce kilometrů, objevil desítky nádherných míst, plaval s delfíny i lachtany, pozoroval tučňáky, skočil nejvyšší bungy na jižní polokouli, vystoupal na dvě sopky a spoustu jiných kopců, zažil nádherné slunečné dny, kdy se člověk během chvíle spálí, ale také 2 dny neskutečného lijáku při pochodu na Kepler treku a mnoho, mnoho dalšího. A kam směřují moje kroky dál? Číst dále »

Jižní ostrov: Hanmer springs a Kaikoura

Kaikoura

Tak jsem se po téměř 3/4 roce dokopal k tomu sepsat poslední příspěvek o našem cestování po Jižním ostrově. Máme za sebou Nový rok a jak už to tak bývá, jedno z předsevzetí bylo právě dohnat všechny resty. Paradoxně pár posledních dní bylo vůbec nejlepších z celého cestování a trochu mě mrzí, že jsem se o naše zážitky nepodělil dříve.

Naposledy jsme dorazili do populárního městečka Hanmer springs, proslulého především díky místním horkým pramenům. Naše jediná zkušenost s horkými prameny byla 2 roky stará, když jsme po příjezdu na Nový Zéland cestovali po Northlandu a na jedno doporučení vyzkoušeli místní lázně. Bylo to tenkrát docela zklamání, trochu to vypadalo, jakoby se tam zastavil čas před 50 lety. No Hanmer Springs je docela jiné, krásné, moderní. Číst dále »

Jižní ostrov: Wanaka a oblast ledovců

IMG_3356_small

A máme tu další příspěvek o cestování po Jižním ostrově. Bohužel se stalo to, čeho jsem se trochu obával a na psaní jsem si nenašel delší dobu čas. Od posledního příspěvku popisující adrenalinová dobrodružství v Queenstownu jsem stihl i měsíční dovolenou v Česku, trochu si užít teplého moře v Chorvatsku a okusit canyoning ve Slovinsku. O tom ale zase někdy příště. Tentokrát nás cesta zavede do Wanaky, jedné z dalších turisticky oblíbených destinací v regionu Otago.

Z Queenstownu do Wanaky je to něco přes hodinu jízdy. Zvolit se dá buď hlavní silnice číslo 6 vedoucí přes Cromwell, nebo přes horský průsmyk Crown Range a vyhledávané zimní středisko Cardrona. My jsme zvolili druhou variantu, která vede přes nejvýše položenou silnicí na Novém Zélandu a šplhá až do výšky 1121 m.n.m. Nabízí neskutečné výhledy do krajiny a je tu možné zahlédnout i populární papoušky Kea, kteří se však před námi schovávali. Číst dále »

Jižní ostrov: Queenstown, město zábavy

Queenstown

A máme tu další porci zážitků z našeho putování po Jižním ostrově. Tentokrát jsme se zastavili na pár dní v městečku Queenstown, které je novozélandským centrem zábavy, především té adrenalinové. A tak není divu, že právě tady začali místní chlapíci provozovat první komerční bungy jumping na světě. To se psal rok 1988 a z mostu Kawarau, kde tohle všechno začalo, se skáče dodnes.

Bungy jumpingem to ale jenom začíná. A pokud nemáte hluboko do kapsy, můžete vyzkoušet prakticky cokoliv. Jen tak namátkou – rafting na divoké vodě, jízdu v motorovém člunu úzkou soutěskou, skok padákem, paragliding nebo rogalo, jízdu na minikárách či historický parníkem Ernslaw, a tak bych mohl pokračovat. A navíc u toho všeho budete obklopeni neuvěřitelně krásnou přírodou. Číst dále »

Jižní ostrov: Invercargill, Te Anau a Milford Sound

Milford Sound

Naposledy jsme poznávali oblast Catlins, která je bohužel mnoha turisty opomíjená, přestože tu jsou krásné vodopády, jeskyně, útesy a místa, kde může člověk ve volné přírodě pozorovat lachtany, tučňáky, nebo delfíny. Vyhlídková trasa nás nakonec zavedla až do městečka Invercargill, nejjižnějšího a zároveň nejzápadnějšího města Nového Zélandu.

Ačkoliv jsme do města dorazili relativně brzo, zbytek dne jsme strávili v kempu plánováním několika dalších dní. Všechno nám muselo klapnout tak, abychom zvládli zarezervovaný výlet po Milford Sound, vychytali nějaké další atrakce se slevou přes portál bookme.co.nz a zároveň si zajistili ubytování tak, abychom ho pak nemuseli řešit na místě a různě spekulovat podle obsazenosti kempů. Číst dále »

Jižní ostrov: Ledovcová jezera, poloostrov Otago a oblast Catlins

Sandfly Bay

V minulém příspěvku nás cesta zavedla ze západního pobřeží přes průsmyk Arthur’s pass až do největšího města Jižního ostrova, Christchurch, které v roce 2011 postihlo velmi silné zemětřesení. I po čtyřech letech od této katastrofy je tu mnoho budov, které se staví, nebo teprve čekají na demolici a město je prakticky jedno velké staveniště. Měli jsme možnost tu strávit větší část dne a pocítit tak atmosféru místa, které zažilo jednu z největších katastrof v dějinách Nového Zélandu.

Naše další kroky vedly do oblasti ledovcových jezer, především k těm dvěma nejznámějším – Tekapo a Pukaki. Také se dozvíte, jak jsme lovili oběd, navštívili skály ve tvaru slonů a dinosauřích vajíček, pozorovali lachtany, lvouny a tučňáky ve volné přírodě a mnoho dalšího… Číst dále »

Jižní ostrov: Přes Nelson a West Coast až do Christchurch

Nelson Lakes NP

Tak jsme se konečně dočkali a po roce a půl na Novém Zélandu konečně vyrazili poznávat krásy Jižního ostrova. Původně jsme plánovali vyrazit už v únoru a užít si tak léto v plné kráse. Nakonec jsme ale kvůli pracovnímu vytížení byli nuceni náš výlet posunout až na půlku března. To se však ve finále ukázalo jako velice dobrý tah. Sluníčko tak nepeklo a příroda se pomalu začala barvit do podzimního kabátu. Celkem jsme na cestě strávili 22 dní a najeli skoro 4200 kilometrů. Každý den nás dokázalo překvapit něco nového, ale na ten úplně nejlepší zážitek jsme si museli počkat až do posledního dne.

A na co se v tomto díle můžete těšit? Na naši cestu do středu Nového Zélandu, poznávání oblasti okolo Nelson Lakes, první kontakt s lachtany, nebo třeba cestu od Tasmanova moře přes Arthur’s Pass až k Pacifiku v Christchurchi. Pohodlně se usaďte, první část našeho cestopisu po Jižním ostrově právě začíná…
Číst dále »

Cestování po Zélandu: Taranaki

Mount Taranaki

Nový rok a státní páteční svátek druhého ledna nám společně s víkendem nabídl krásné čtyři dny volna a tak jsme hned vymýšleli, kam zase z Wellingtonu vyrazit. Po roce jsme se nakonec znovu vrátili do regionu Taranaki, který jsme loni v podstatě spíše jen projeli. Příchod roku 2015 jsme zvládli oslavit decentně tak, abychom mohli ráno vyrazit na cestu. Nakonec se nám i přes veškeré balení a chystání podařilo vyrazit o půl jedenácté.

Z Wellingtonu jsme vyrazili na sever po SH1, naší první zastávkou byl 140km vzdálený Palmerston North. Už několikrát jsem tu na stránkách vychvaloval fastfood Carl’s Junior a tak kdykoliv jedeme tímto směrem (aktuálně jednou do roka), nedá nám to a zaplníme žaludky výbornými burgery. Po krátkém odpočinku jsme se vystřídali za volantem a pokračovali až do vesničky Manaia, kde jsme to střihli vedlejšími silnicemi až do naší první zastávky – Dawson Falls Visitor Centre na úpatí hory Mt Egmont, které většina lidí neřekne jinak než Mt Taranaki. Číst dále »

Výlety do okolí – Skyline Walkway, Castlepoint a Cape Palliser

Castlepoint

Léto nám pomalu klepe na dveře a to opět znamená více příležitostí vyrazit na výlety do blízkého i vzdáleného okolí Wellingtonu. Paradoxně dnes, když píšu tento příspěvek, celé dopoledne propršelo. To by ale nebyl Nový Zéland, a především jeho hlavní město, aby se to zase během krátké chvíle odpoledne nezměnilo. Tentokrát k dobrému.

Když se tak podívám na seznam předchozích příspěvků, tak to skoro vypadá, jako bychom kromě handrkování s imigračním oddělením neměli čas na nic jiného. Naštěstí to tak není a každý víkend, když vyjde počasí, se snažíme někam vyrazit. I krátká zastávka na pláži dokáže neuvěřitelně dobít baterky. Poslední měsíc byl velmi slunečný, oproti dlouhodobému průměru jsme měli asi o 30 hodin slunečního svitu více a tak bylo příležitostí něco podniknout opravdu dost. Číst dále »

Cookovy ostrovy: Aitutaki

aitutaki-thumbnail

Další z Cookových ostrovů, který jsme plánovali během naší dovolené navštívit, bylo Aitutaki. Je to přesně to místo, které si člověk představí pod pojmem tropický ráj. Krásná písečná pláž, kokosové palmy, azurová voda, modrá obloha, usměvaví a příjemní domorodci atd. Naše očekávání byla veliká a už s předstihem musím přiznat, že se naplnila.

Jedná se o druhý nejnavštěvovanější ostrov s přibližně 2000 obyvateli. Z Rarotongy sem léta několik spojů denně, většinou se ale jedná o menší letadla s přibližně 30 místy a tak si oproti turisticky oblíbené Rarotonze občas připadáte jako na opuštěném ostrově. Díky menší vytíženosti sice Aitutaki nenabízí mnoho barů, klubů a jiné zábavy, o to víc je tu ale času na odpočinek na poloprázdné pláži, nebo téměř nedotčeném vnitrozemí. Ne každému to může vyhovovat, ale já se cítil jako v ráji. Konečně odpoután od ruchu každodenního života, bez počítače, bez internetu…

Číst dále »

Cookovy ostrovy: Rarotonga

rarotonga-thumbnail

Kia Orana! Vítejte na Cookových ostrovech. Tak přesně takhle nás vítali domorodci při příletu na Rarotongu, největší z Cookových ostrovů. Po několika měsících práce jsme si konečně dopřáli zasloužený odpočinek a z mnoha souostroví v Pacifiku padla volba právě na tuto destinaci. Tento stát se rozkládá celkem na 15 ostrovech z nichž nejznámější je právě Rarotonga. Let z Aucklandu trvá necelé 4 hodiny a kromě Nového Zélandu je odsud přímé spojení i do Sydney a Los Angeles.

Letenky jsme rezervovali už v červnu, kdy mělo Air New Zealand akci. V praxi se ale ukázalo, že tato akce je několikrát do roka a tak bylo možné využít stejné nabídky i v září. Kromě Rarotongy, kde tráví čas většina turistů, jsme se ještě rozhodli i pro druhý z ostrovů – Aitutaki. Tamější laguna patří k tomu nejlepšímu, co může člověk v Pacifiku poznat a tak jsme se opravdu těšili.

Letů na Aitutaki je několik denně a občas je možné vychytat akci za polovic (99 NZD za osobu jedním směrem). Po přečtení jiného blogu jsme nechtěl riskovat a koupil letenky s předstihem. Ono jezdit každý den na letiště a ptát se na akční letenky, pak podle toho prodlužovat ubytování na Rarotonze, nebo hledat ubytování na Aitutaki, to není to, co bych chtěl půl dovolené dělat. Navíc tyto levné letenky mají poznámku pod čarou a tak se může stát, že pokud je dostatek zájmu o normální letenky, tak tyto levné zruší. Navíc místo peněz dostanete zpět voucher, takže tam stejně buď poletíte za plnou cenu, nebo o ty peníze přijdete. Také jsem se dočetl, že kvůli špatnému počasí mohou být vnitrostátní lety zrušeny a tak jsem je raději neplánoval na stejný den jako přílet a odlet zpět domů.

Číst dále »

Rok na Novém Zélandu

rok-na-novem-zelanduTak je to tady, načínáme druhý rok v zemi dlouhého bílého oblaku. Přesně před rokem, 20. září 2013, jsme vstoupili na půdu Nového Zélandu. Připadá mi to jako včera. Po více než padesáti hodinách na cestě jsme byli sice hodně unaveni, ale přesto natěšeni na zážitky a nová dobrodružství na druhé straně světa. Číst dále »

Wellington, nejpohodovější metropole světa

wellington-nahledHlavní město Nového Zélandu se na delší dobu stalo naším přechodným domovem. Mnozí návštěvníci tu zastavují jen krátce při cestě na Jižní ostrov. A to je možná škoda, protože Wellington, nesoucí jméno vévody, který porazil Napoleona v bitvě u Waterloo, je po právu nazýván některými průvodci jako nejpohodovější metropole světa. Číst dále »

Velikonoce v Hawke’s Bay

Te Mata PeakVelikonoční svátky znamenaly krásný prodloužený víkend. Kromě pondělí je tu totiž volno i na Velký pátek, takže jsme se rozhodovali, kam na těch pár dní vyrazit. Předpověď počasí ve Wellingtonu neslibovala nic úžasného a tak jsme vybrali Hawke’s Bay, která patří k nejslunečnějším oblastem Nového Zélandu. Číst dále »