Jižní ostrov: Hanmer springs a Kaikoura

Tak jsem se po téměř 3/4 roce dokopal k tomu sepsat poslední příspěvek o našem cestování po Jižním ostrově. Máme za sebou Nový rok a jak už to tak bývá, jedno z předsevzetí bylo právě dohnat všechny resty. Paradoxně pár posledních dní bylo vůbec nejlepších z celého cestování a trochu mě mrzí, že jsem se o naše zážitky nepodělil dříve.

Naposledy jsme dorazili do populárního městečka Hanmer springs, proslulého především díky místním horkým pramenům. Naše jediná zkušenost s horkými prameny byla 2 roky stará, když jsme po příjezdu na Nový Zéland cestovali po Northlandu a na jedno doporučení vyzkoušeli místní lázně. Bylo to tenkrát docela zklamání, trochu to vypadalo, jakoby se tam zastavil čas před 50 lety. No Hanmer Springs je docela jiné, krásné, moderní.

Čtvrtek 2. 4. 2015, Hanmer Springs

Ráno jsme se před 10 hodinou vyklidili chatku a přesunuli se do místních lázní, které byly jen kousek od kempu. Vstupné tu je $22 za osobu a $2 za bezpečnostní skříňku. Ta bohužel sežere peníze pokaždé, když ji člověk otevře, takže je potřeba se pořádně rozmyslet, než ji člověk zavře.

Lázně nabízí mnoho různých bazénků s různou teplotou vody, od 36 do 42°C. Člověk by nevěřil, jak moc jde poznat rozdíl jednoho stupně Celsia. Ty nejteplejší bazénky jsou sirné a podle toho taky trochu smrdí. Ale rozhodně ne tak moc, jak některé ostatní termální prameny.

Hanmer Springs

Hanmer Springs

V lázních jsme strávili několik hodin a vyzkoušeli prakticky všechny bazénky. Byla to příjemná relaxace po dlouhém cestování z předešlého dne a tohle místo rozhodně doporučuji. Člověk si odpočine, ohřeje, zablbne si. Čas ale kvapil a nás ještě čekala cesta do Kaikoury.

Zvládli jsme lehký oběd v takeaway naproti lázním a vyrazili na cestu. Nejprve po silnici číslo 7, ale abychom nemuseli do Christchurch, odbočili jsme pak na vedlejší silnici číslo 70, plnou klikatých zatáček. Byl opravdu horký den a teploměr ukazoval venkovní teplotu 28°C, což je na Nový Zéland opravdu dost. Když jsme kupovali zmrzlinu v jedné místní dědině, zaujala mě informační tabule o místním kopci Mt Fyffe, který je stejně vysoký jako Sněžka, tedy 1602 metrů.

V Kaikouře jsme museli chvíli hledat ubytování, protože kvůli velikonočnímu volnu bylo docela plno. Nakonec se v Kiwi holiday parku na poslední chvíli uvolnila jedna chatka a tak jsme tam nakonec zůstali. Měli volno ale jen jednu noc, tak jsme se rozhodli druhou strávit v autě.

Západ Slunce v kempu

Západ Slunce v kempu

Pátek 3. 4. 2015, výlet za delfíny

Konečně nastal den, na který jsem se těšil ze všeho nejvíc. Dnes jsme měli zamluveno pozorování delfínů. V Kaikouře je toho k vidění opravdu mnoho. Krom delfínů tu můžete vyrazit pozorovat velryby a to buď lodí, nebo letadlem (slyšel jsem, že letadlo je prý mnohem lepší zážitek, protože z lodi vidíte jen vynořující se ploutev), albatrosy, nebo třeba plavat s lachtany – to jsme měli zamluveno na další den, ale nebudu předbíhat.

Ráno jsme se dostavili do kanceláře společnosti Dolphin Encounter a chvíli vyčkali, než se dostaví všichni, kteří byli objednáni na výlet na devátou hodinu. Většina účastníků měla objednáno plavání, my jen pozorování z lodi. Nevychytaly jsme totiž na bookme žádnou slevu na naše datum a plná cena je $170 za plavání za osobu. Plavci se nejprve nasoukali do neoprenů, pak jsme dostali krátké školení, jak se ve vodě chovat, jak delfíny přilákat a jak je naopak neodradit.

Doplhin Encounter, Kaikoura

Doplhin Encounter, Kaikoura

Potom už jsme naskákali do autobusů, které nás odvezli do South Bay, kde jsme se rozdělili na 2 lodi. Měli jsme štěstí na klidné moře, takže jsme se nemuseli bát mořské nemoci. Navíc byli delfíni jen kousek od přístavu a tak jsme během pár minut našli. Bylo jich fakt hodně! Odhadoval bych to minimálně na stovku a byl to jeden z nejsilnějších zážitků za 2 roky na Novém Zélandu. Nevěděl jsem, kam se dřív dívat, co dřív natáčet a fotit. Dusky dolphin, neboli plískavice tmavá patří k nejakrobatičtějším delfínům vůbec. Mohli jsme se tak bavit nad parádními čísly v podobě skoků a různých přemetů.

No ostatně, podívejte se sami:

Na moři jsme celkově strávili asi 2 hodiny a z výletu jsme odcházeli totálně vysmátí. Opravdu neuvěřitelný zážitek a každému tuto atrakci vřele doporučuji!

Odpoledne jsme zamířili k místní kolonii lachtanů. Byl zrovna odliv a tak bylo možné se dostat po skalách až přímo k nim. Někteří byli ale tak maskovaní, že si jich člověk na šedé skále skoro ani nevšiml. A bylo jich tam opravdu hodně!

Kairkoura Seal Colony

Kairkoura Seal Colony

Pobřeží u Kaikoury

Pobřeží u Kaikoury

Kaikoura

Kaikoura

Sobota 4. 4. 2015, plavání s lachtany

Na sobotu jsme měli domluvené další dobrodružství. Tentokrát plavání s lachtany! A podle ohlasů na internetu jsme se měli na co těšit. Ráno jsme se probudili do chladného počasí, bylo jen 6°C, ale obloha byla jasná a zdálo se, že před námi bude opět krásný den. Dostavili jsme se do kanceláře, kde jsme se nasoukali do neoprenů a jako tučňáci napochodovali do autobusu, který nás dopravil k naší bárce. Oproti výletu za delfíny jsou tyto akce organizovány v menších skupinkách a tak nás na lodi bylo jen 5. A hlavně taky asi nejsou tak populární, všichni jdou raději na delfíny.

Nejprve jsme jeli k blízkým skalám, kde jsme den předtím lachtany pozorovali z pevniny, ale nic se tam nedělo, tak jsme vyrazili ke skaliskám, kde jsme včera pozorovali delfíny. A pak to přišlo! Byli tam ve vodě i delfíni! Normálně bychom je nesměli pronásledovat, protože tato společnost na to nemá povolení, ale protože byli okolo nás, řekl nám kapitán, ať naskáčeme do vody. Párkrát kolem nás obkroužili, než zase odplavali dál, ale tohle byl zážitek, na který dlouho nezapomenu. Tyhle zvířata prostě miluju a plavat s nimi jsem měl původně v plánu už v roce 2010 na Filipínách, tam jsem to ale tenkrát kvůli nemoci musel zrušit.

Pak už přišli na řadu lachtani. Ačkoliv jsou tahle zvířata na pevnině dost nebezpečná a můžou člověka dost ošklivě pokousat, ve vodě se naopak cítí mnohem bezpečněji a nechají vás přiblížit se až na velmi krátkou vzdálenost. Pravda, nejsou tolik zábavní jako delfíni, ale tento zážitek stál taky za to a pokud máte na Kaikouru několik dní, rozhodně doporučuji vyzkoušet i tento výlet. Ostatně, tady je další video:

Odpoledne už nás bohužel čekala jen cesta přes Blenheim do Pictonu a trajektem domů. Tři parádní týdny cestování po Jižním ostrově byly za námi. A jak se později ukázalo, byla to i naše poslední společná dovolená…

Mohlo by vás taky zajímat:
Jižní ostrov: Wanaka a oblast ledovců
Jižní ostrov: Queenstown, město zábavy
Jižní ostrov: Invercargill, Te Anau a Milford Sound
Jižní ostrov: Ledovcová jezera, poloostrov Otago a oblast Catlins

Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


Upozornění - Můžete použít tytoHTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>