Letadlem na druhý konec světa

Cestování letadlem mi nikdy moc nevadilo. Jenže on je rozdíl, jestli má člověk strávit ve vzduchu 2 hodiny cestou do Anglie, 3 hodiny do Ruska, nebo 29 hodin na Nový Zéland. Naposledy jsem v letadle strávil delší dobu při cestě z Filipín v prosinci 2010 a na to už jsem naštěstí zapomněl. Takže jak se nám vedlo při cestě na druhou stranu zeměkoule?

Naše putování začalo už den před odletem. Ráno jsem přes Internet udělal check-in na let do Amsterdamu, ale na další let s China Airlines už to online možné nebylo. Odpoledne jsme Regiojetem vyrazili do Prahy. Využili jsme poslední možnosti vidět kamarády a posedět na pivu. Protože naše letadlo odlétalo v 7 ráno a pražské metro jezdí až od 5, vzali jsme si na letiště taxi. Oba máme nové krosny a tak jsme se rozhodli využít balicí služby za 95Kč za kus. Zavazadla jsme odevzdali a po snídani jsme už seděli v letadle směr Holandsko.

Hned po příletu do Amsterdamu jsme museli udělat check-in na další lety. Zkoušeli jsme vyměnit si místa, ale zrovna, když jsem nás rozesadil, tak mi systém nahlásil, že další změna místa není možná. Nechali jsme to tak a pokračovali dlouhou chodbou s nadějí, že najdeme nějakou přepážku a vše vyřešíme. Po chvíli se objevily další terminály a my to zkusili znovu. Tentokrát změna sedadla prošla, ale když jsme přiznali zavazadla z Prahy, vyjel nám lístek, ať kontaktujeme obsluhu. KLM mělo nějakou poruchu a paní nám ochotně pomohla a zkontrolovala, že by batohy měly putovat v pořádku dál. Po pár hodinách čekání jsme mohli pokračovat dalším letem do Bangkoku.

Větší model Airbusu nabídl zábavní systém včetně nejnovějších filmů. Let měl podle plánu trvat skoro 12 hodin a díky časovému posunu jsme do Bangkoku měli doletět až ráno. Bohužel během nočního letu obsluha moc nefungovala a tak jsme od prvního občerstvení hodinu po vzletu pak hladověli dalších 9 hodin. Potom nás čekalo technické mezipřistání. Letadlo dotankovalo, palubní personál se obměnil a jelikož spousta lidí letěla jen do Bangkoku, další část letu jsme seděli v poloprázdném letadle. Původně nám sdělili, že v 7:55 začne nástup, ale už od 7:45 jsme slyšeli vyvolávání v rozhlase na náš let a 7:55 jsme byli mezi posledními, kdo do letadla nastoupil.

Čtyřhodinová cesta do Taipei pak už byla oproti předchozímu letu v pohodě. Tam jsme měli ale dalších 10 hodin na přestup. Naštěstí hned po výstupu z letadla jsme našli čekárnu China Airlines se sprchou zdarma, přístupem na Internet, masážními sedačkami a dostatkem místa na odpočinek. Čas běžel hrozně pomalu, ale přežili jsme to. Noční let do Brisbane se nesl ve stejném duchu jako ten do Bangkoku. Jídlo chvíli po startu a pak další až těsně před přistáním. Bohužel před námi seděl jeden tlusťoch, co celou noc strašně chrápal. A aby toho nebylo málo, v půlce letu přestal fungovat zábavní systém.

Ráno jsme dorazili do Brisbane a sotva jsme stihli vyjít z letadla, projít kontrolou, zajít si na záchod a už na tabuli svítilo, že budeme zakrátko nastupovat. Další 3 hodiny do Aucklandu už uplynuly jako voda. Krátce před příletem jsme mohli z okna sledovat nádherné pobřeží severního ostrova.

Po příletu do Aucklandu jsme prošli pasovou kontrolou. Kupodivu nebylo potřeba ukazovat ani výpis z banky, ani zpáteční letenku, jen pas, vízum a imigrační kartu, kterou jsme dostali a vyplnili v letadle. Na další kontrole jsme přiznali pohorky a tak nás poslali na bio check. Balení z Prahy drželo výtečně a mně notnou chvíli trvalo, než jsem se k botům uprostřed krosny probojoval. Kontroloři byli ale spokojeni, však jsme boty před odjezdem řádně očistili.

Za posledním skenerem už jsme počkali jen pár minut a hned si nás vyzvedl Mirek – náš domluvený kontakt. Po cestě jsme se stavili v supermarketu nakoupit nějaké jídlo, potom jsme se ubytovali a po dlouhém cestování byli rádi, že můžeme dát sprchu a dospat spánkový deficit.

Přidat komentář

3 Komentáře.

  1. Nový Zéland je od ČR naprosto nejdále, kam může člověk letět. Hlavně, že jste dorazil v pořádku a vydržel tuto dlouhou cestu :)

  2. Kdes přišel proboha k takový letence ?? To vypadá jak cesta kolem světa..
    Já to měl s Koreanem s jediným přestupem v Seoulu.

    • Ono těch cest, jak se na NZ dostat je více. Někteří dokonce letí přes USA, což mi připadne taky brutál. Zvlášť když člověk musí platit za ESTU. My chtěli zpátky využít stopoveru v Austrálii a v Asii, tak proto. Soul dle mého není tak atraktivní jako třeba Bangkok a Sydney ;)

Přidat komentář


Upozornění - Můžete použít tytoHTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>