Pár věcí, které jste o Novém Zélandu (možná) nevěděli

Auckland, Nový Zéland

Několikrát se mi za poslední týdny stalo, že se mě lidé ptali, jak to tu vlastně je s tím časem a jestli máme léto. Mnoho lidí, zvláště těch, kteří ještě neměli tu čest navštívit jižní polokouli, si neuvědomuje, že některé věci zkrátka na druhé straně světa fungují jinak. A to, co je pro nás nyní již běžné a všední, může naopak druhé překvapit.

Roční období

Roční období jsou na jižní polokouli přesně naopak oproti tomu, co známe z Evropy. Zatímco v Česku je teď zima sotva v polovině, na Novém Zélandu vrcholí léto. Ba co víc, ve Wellingtonu máme teď jedno z nejsušších, nejslunečnějších a nejteplejších let za velmi dlouhou dobu. Nový Zéland leží v mírném podnebném pásu, podobně jako Česká republika. Počasí je ale typicky ostrovní, tedy vyšší vlhkost vzduchu a rozdíly teplot mezi parným létem a mrazivou zimou nejsou tak markantní, jako doma. Číst dále »

Cestování po Zélandu: Taranaki

Mount Taranaki

Nový rok a státní páteční svátek druhého ledna nám společně s víkendem nabídl krásné čtyři dny volna a tak jsme hned vymýšleli, kam zase z Wellingtonu vyrazit. Po roce jsme se nakonec znovu vrátili do regionu Taranaki, který jsme loni v podstatě spíše jen projeli. Příchod roku 2015 jsme zvládli oslavit decentně tak, abychom mohli ráno vyrazit na cestu. Nakonec se nám i přes veškeré balení a chystání podařilo vyrazit o půl jedenácté.

Z Wellingtonu jsme vyrazili na sever po SH1, naší první zastávkou byl 140km vzdálený Palmerston North. Už několikrát jsem tu na stránkách vychvaloval fastfood Carl’s Junior a tak kdykoliv jedeme tímto směrem (aktuálně jednou do roka), nedá nám to a zaplníme žaludky výbornými burgery. Po krátkém odpočinku jsme se vystřídali za volantem a pokračovali až do vesničky Manaia, kde jsme to střihli vedlejšími silnicemi až do naší první zastávky – Dawson Falls Visitor Centre na úpatí hory Mt Egmont, které většina lidí neřekne jinak než Mt Taranaki. Číst dále »

Dobrovolník na olympijských hrách v Riu? Možná…

Rio de Janeiro

Je to už dávno, co jsem na internetu narazil na videa a články jednoho Čecha, který dělal dobrovolníka na olympijských hrách ve Vancouveru v roce 2010. Tenkrát mě celá ta myšlenka nadchla tak, že jsem ji zařadil do svého “jednou, možná” seznamu. Jak už to tak bývá, moje nadšení během dvouleté přestávky mezi zimními a letními hrami tak nějak opadlo.

Přišel ale rok 2012, kdy se hry měly konaly v Londýně a já zase začal snít o tom, jaké by to asi bylo, stát se dobrovolníkem na takové události. Anglie je z Česka co by kamenem dohodil a zbytek došel pěšky, bohužel jsem si začal zjišťovat informace pozdě a termín podávání žádosti promeškal. U televize jsem si sice olympiádu taky užil, ale být v centru dění, to by teprve bylo něco! Číst dále »

Výlety do okolí – Skyline Walkway, Castlepoint a Cape Palliser

Castlepoint

Léto nám pomalu klepe na dveře a to opět znamená více příležitostí vyrazit na výlety do blízkého i vzdáleného okolí Wellingtonu. Paradoxně dnes, když píšu tento příspěvek, celé dopoledne propršelo. To by ale nebyl Nový Zéland, a především jeho hlavní město, aby se to zase během krátké chvíle odpoledne nezměnilo. Tentokrát k dobrému.

Když se tak podívám na seznam předchozích příspěvků, tak to skoro vypadá, jako bychom kromě handrkování s imigračním oddělením neměli čas na nic jiného. Naštěstí to tak není a každý víkend, když vyjde počasí, se snažíme někam vyrazit. I krátká zastávka na pláži dokáže neuvěřitelně dobít baterky. Poslední měsíc byl velmi slunečný, oproti dlouhodobému průměru jsme měli asi o 30 hodin slunečního svitu více a tak bylo příležitostí něco podniknout opravdu dost. Číst dále »

Partnerské vízum na Novém Zélandu

partnerske-vizum-novy-zeland

Už je to nějaký pátek od doby, kdy jsme oba obdrželi pracovní víza a mohli si tak zlegalizovat pobyt na Novém Zélandu na dalších 30 měsíců. Rád bych se k celému procesu udělování víz vrátil a tentokrát se zaměřil na víza partnerská. O dokumentech potřebných pro klasická pracovní víza jsem se rozepsal v příspěvku Dlouhá cesta k pracovnímu vízu a tak je jen zmíním, ale nebudu rozebírat do detailu.

My se rozhodli na Zélandu strávit delší dobu, než klasických 12 nebo 15 měsíců s WHV a když jsem po trošku komplikovaném hledání práce a vyřizování pracovního povolení konečně uspěl, zbýval nám poslední krok – partnerské vízum. A tak jsme se vrhli na shánění potřebných listin.

Číst dále »

Cookovy ostrovy: Aitutaki

aitutaki-thumbnail

Další z Cookových ostrovů, který jsme plánovali během naší dovolené navštívit, bylo Aitutaki. Je to přesně to místo, které si člověk představí pod pojmem tropický ráj. Krásná písečná pláž, kokosové palmy, azurová voda, modrá obloha, usměvaví a příjemní domorodci atd. Naše očekávání byla veliká a už s předstihem musím přiznat, že se naplnila.

Jedná se o druhý nejnavštěvovanější ostrov s přibližně 2000 obyvateli. Z Rarotongy sem léta několik spojů denně, většinou se ale jedná o menší letadla s přibližně 30 místy a tak si oproti turisticky oblíbené Rarotonze občas připadáte jako na opuštěném ostrově. Díky menší vytíženosti sice Aitutaki nenabízí mnoho barů, klubů a jiné zábavy, o to víc je tu ale času na odpočinek na poloprázdné pláži, nebo téměř nedotčeném vnitrozemí. Ne každému to může vyhovovat, ale já se cítil jako v ráji. Konečně odpoután od ruchu každodenního života, bez počítače, bez internetu…

Číst dále »

Cookovy ostrovy: Rarotonga

rarotonga-thumbnail

Kia Orana! Vítejte na Cookových ostrovech. Tak přesně takhle nás vítali domorodci při příletu na Rarotongu, největší z Cookových ostrovů. Po několika měsících práce jsme si konečně dopřáli zasloužený odpočinek a z mnoha souostroví v Pacifiku padla volba právě na tuto destinaci. Tento stát se rozkládá celkem na 15 ostrovech z nichž nejznámější je právě Rarotonga. Let z Aucklandu trvá necelé 4 hodiny a kromě Nového Zélandu je odsud přímé spojení i do Sydney a Los Angeles.

Letenky jsme rezervovali už v červnu, kdy mělo Air New Zealand akci. V praxi se ale ukázalo, že tato akce je několikrát do roka a tak bylo možné využít stejné nabídky i v září. Kromě Rarotongy, kde tráví čas většina turistů, jsme se ještě rozhodli i pro druhý z ostrovů – Aitutaki. Tamější laguna patří k tomu nejlepšímu, co může člověk v Pacifiku poznat a tak jsme se opravdu těšili.

Letů na Aitutaki je několik denně a občas je možné vychytat akci za polovic (99 NZD za osobu jedním směrem). Po přečtení jiného blogu jsme nechtěl riskovat a koupil letenky s předstihem. Ono jezdit každý den na letiště a ptát se na akční letenky, pak podle toho prodlužovat ubytování na Rarotonze, nebo hledat ubytování na Aitutaki, to není to, co bych chtěl půl dovolené dělat. Navíc tyto levné letenky mají poznámku pod čarou a tak se může stát, že pokud je dostatek zájmu o normální letenky, tak tyto levné zruší. Navíc místo peněz dostanete zpět voucher, takže tam stejně buď poletíte za plnou cenu, nebo o ty peníze přijdete. Také jsem se dočetl, že kvůli špatnému počasí mohou být vnitrostátní lety zrušeny a tak jsem je raději neplánoval na stejný den jako přílet a odlet zpět domů.

Číst dále »

Přehled ročních nákladů

penize-novy-zelandDosti časté téma na diskuzních fórech je finanční stránka takového ročního výletu na Nový Zéland. Už jen dostat se sem je dost velká počáteční investice a neznám nikoho, kdo by se chtěl po roce vracet zpět s dluhy. Vyšší výdělky na Zélandu jsou vyváženy vyššími životními náklady a tak se odsud sice nevracejí milionáři, ale ani tu člověk nemusí dřít bídu s nouzí. Číst dále »

Rok na Novém Zélandu

rok-na-novem-zelanduTak je to tady, načínáme druhý rok v zemi dlouhého bílého oblaku. Přesně před rokem, 20. září 2013, jsme vstoupili na půdu Nového Zélandu. Připadá mi to jako včera. Po více než padesáti hodinách na cestě jsme byli sice hodně unaveni, ale přesto natěšeni na zážitky a nová dobrodružství na druhé straně světa. Číst dále »

Wellington, nejpohodovější metropole světa

wellington-nahledHlavní město Nového Zélandu se na delší dobu stalo naším přechodným domovem. Mnozí návštěvníci tu zastavují jen krátce při cestě na Jižní ostrov. A to je možná škoda, protože Wellington, nesoucí jméno vévody, který porazil Napoleona v bitvě u Waterloo, je po právu nazýván některými průvodci jako nejpohodovější metropole světa. Číst dále »

Pět novozélandských filmů, které stojí za to vidět

whale-riderKdyž se řekne Nový Zéland a film, každý si hned vybaví trilogii Pána prstenů a případně další hobití příběhy z dílny Petera Jacksona. Tento novozélandský režisér sídlící ve Wellingtonské části Miramar je ze svými hollywoodskými trháky známý po celém světě. Ale novozélandská filmová tvorba není jen Peter Jackson.

Číst dále »

Stěhování do Mt Cook

StěhováníCo původně začalo jako dočasné ubytování na několik týdnů, se ve finále proměnilo ve skoro tři čtvrtě roku bydlení u naší domácí Giny. Nakonec jsme se ale přeci jen rozhodli, že je čas, posunout se zase dál a poznat nové spolubydlící a jejich pohledy na život. Číst dále »

Podnikání na Novém Zélandu

PodnikaniV minulém příspěvku jsem zmínil, že o novozélandských daních toho na českých webech moc napsáno není. Ještě horší je to s informacemi o podnikání. A jelikož je spousta kvalifikované práce na Novém Zélandu nabízena na bázi kontraktu, nezbylo nám, než se seznámit i s touto problematikou. Číst dále »

Daň z příjmů na Novém Zélandu

DaněStejně jako v každé jiné zemi i na Novém Zélandu se musí platit daně. Těch článků, které by celou problematiku popisovaly, moc není. Nám tu nedávno skončil finanční rok.  A protože jsme tu pracovali povětšinou jako živnostníci, museli jsme podat daňové přiznání.  S čistým svědomím tak můžu prohlásit, že jsem úspěšně složil maturitu ze zdejšího daňového systému.

Číst dále »

Velikonoce v Hawke’s Bay

Te Mata PeakVelikonoční svátky znamenaly krásný prodloužený víkend. Kromě pondělí je tu totiž volno i na Velký pátek, takže jsme se rozhodovali, kam na těch pár dní vyrazit. Předpověď počasí ve Wellingtonu neslibovala nic úžasného a tak jsme vybrali Hawke’s Bay, která patří k nejslunečnějším oblastem Nového Zélandu. Číst dále »