Pohled na utahování opasků

Nikdy bych se nenadál toho, že budu reagovat na dění na politické scéně. Přiznám se, že politika moje hobby rozhodně není, ale sled několika posledních událostí mě přinutil vytvořit tento příspěvek. Berte tento článek prosím s nadhledem. Co mě tak nadzdvihlo ze židle? Poslední informace o tom, že vláda bude jednat o zrušení daňových úlev pro lidi s hypotékou. Tu já osobně zatím nemám, ale za nějaký čas bych ji taky chtěl využít, takže se mě tato záležitost týká. Chtěl bych zdůraznit, že nejsem ani politolog ani ekonom. Článek bych chtěl pojmout jako pohled normálního pracujícího člověka na neustálé vytahování více a více peněz z peněženek daňových poplatníků.

Vezměme si to prosím pěkně od začátku. Nejdříve vláda omezila podporu stavebního spoření. Za rok 2010 byla podpora snížena na polovinu, čili pro staré smlouvy z 4500 na 2250, pro smlouvy nové pak z 3000 na 1500. Pro další roky pak podpora byla omezena na maximálně 2000 za rok pro oba typy smluv. Navíc od roku 2011 platí zdanění úroků ze stavebního spoření patnácti procenty. Čili pokud má někdo na spoření 200 000 Kč, nedostane při standardním úroku 2% 4000 Kč, ale jen 3400 Kč. Situace bude tedy obdobná jako na spořicích účtech, kde se zisk taky daní 15%. Zpravidla je zde úrok o něco nižší – např. ING Konto 1,75%, ale na druhou stranu člověk neplatí bance žádné poplatky za vedení účtu, které se pohybují v řádu stokorun.

Další věc, o které se diskutuje je sjednocení sazby DPH na 20%. Počítám-li, že průměrný člověk projí 6000 Kč měsíčně, což zas tak moc není při úvaze 200 Kč na den včetně občasné návštěvy restaurace, najednou nám vychází útrata za potraviny 6545 Kč, čili o více než pětistovku více. Bohužel se zdraží i stavební práce, takže firma, která postaví domek za milion si nyní naúčtuje skoro o 91 tisíc víc. Při dvou milionech už jsme na 182 tisících, což v napjatém, především rodinném rozpočtu, rozhodně není zanedbatelná částka. Z mého pohledu tu ale vidím jistý dominový efekt. Zdraží-li se vlastní bydlení, potom lidé dají přednost pronájmu. A co se stane tam, kde je vysoká poptávka? Logicky stoupnou i nájmy.

Chápu, stát musí šetřit a tzv. utahovat opasky bychom měli všichni. Bohužel peněženky lidí nejsou bezedné a jednou na to můžeme škaredě doplatit. Proč se na druhou stranu nedělají důslednější kontroly státních zakázek? Proč se u nás stavějí nejdražší dálnice v Evropě? Jelikož mám rád čísla, opět malý příklad. Pan Kalousek se ohání tím, že tu se uspoří 7 milard, tu další. Pro srovnání – v roce 2009 se v Česku postavilo 53 kilometrů dálnic za více než 43 miliard korun. Pokud bychom stavěli za německou cenu, byla by cena téměř poloviční. Úspora? Nejméně 20 miliard. A daňové poplatníky to nic nestojí.

Jak jsem zmínil, nejsem ekonom. Ale přijde mi, že si nejen pan ministr financí, ale i další lidé okolo něj nedokážou dát věci do logických souvislostí. Jejich vymyšlená čísla vychází z faktu, že lidé budou utrácet pořád stejně. Bohužel dojde-li ke zdražování, dojde logicky i k šetření a předpokládaný zisk státní kasa nikdy neuvidí. Názorným příkladem je změna výše podpory u stavebního spoření v roce 2003. Předpokládalo se, že jejím snížením dojde k úspoře státních financí. Efekt byl ale opačný. Každý, kdo stavební spoření ještě neměl si jej honem běžel založit, aby mu platilo za starých, lepších, podmínek. V souvislosti s tímto spořením mě napadá další otázka. Proč stát více nekontroluje, aby byly prostředky opravdu použity účelově?

Chtěl bych zde zmínit jedno jméno. Janu Machálková. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Málo čtete noviny. Jako poradkyně na ministerstvu školství dostala diskutabilní odměnu 100 000 Kč. Stačí si přečíst diskuzi na iDnes a zjistíte, kolik je v lidech závisti a nenávisti. Ano, uznávám, za pár měsíců práce je ta mimořádná odměna trochu velká. Ale, alespoň podle mých informací, odhalila podezřelou zakázku za 15 milionů. Do podrobností nevidím, ale pokud je pravda vše, co se píše, nevidím důvod, proč za mimořádné úspory nevypsat mimořádnou odměnu. Státní penězi je dle mého plýtváno na každém kroku. Vidím a slyším to často – někdo stanoví rozpočet a cílem nemá být ušetřit, ale celý ho vyčerpat. Důvod je prostý. Když ušetříte, dostanete příště o to míň. A dokud se toto chování nezmění, bude nám stát z peněženek tahat víc a víc.

Přidat komentář

2 Komentáře.

  1. Opět pěknej článek Honzo, rozebral bych tohle téma ještě víc, ale je to zbytečné, v tomhle státě je takovej bordel, že to nemá smysl řešit jen se nad tím můžeme pozastavit a stejně s tím obyčejný člověk nic nezmůže…

  2. no bohužel… nic nového pod sluncem jen jak píše v jedné povídce Balzac, je nutno hledat prostředky stále rafinovanější… vymyslel se strašák světové krize, volby vyhráli ti co řekli že ušetří… jen voliči si neuvědomili že šetřit se bude na nich.

Přidat komentář


Upozornění - Můžete použít tytoHTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>