Poslední zastávka: Boston

BostonDalší z cílů na severovýchodním pobřeží USA, které rozhodně stojí za návštěvu je Boston. Hlavní město státu Massachusetts, založeno roku 1630 puritánskými kolonisty z Anglie, patří k nejstarším městům v USA.  Já si jej zvolil jako poslední zastávku, před cestou zpět do Evropy.

Cesta letadlem z Buffala trvala oproti plánovaným 80 minutám necelou hodinu. Podařilo se mi sehnat letenku za rozumnou cenu 90 dolarů. Alternativou je pak cesta autobusem z Buffala do New Yorku a následně do Bostonu. To vyjde ale skoro na stejné peníze a trvá to asi 12 hodin. Během letu mi stewardka nabídla na zakousnutí chipsy z modrých brambor. Do té doby jsem netušil, že něco jako modrá odrůda brambor vůbec existuje.

BostonNa letišti jsem pořídil papírovou jízdenku za 2 a půl dolaru. Když mi z automatu kromě jízdenky vypadly i drobné, trošku nevěřícně jsem na ně koukal. Paní v metru mi vysvětlila, že to jsou jednodolarové mince. Systém metra je tu zase úplně jiný, než kde jinde. Je možné koupit papírovou jízdenku (Charlie Ticket) za 2.50$, nebo si nabít plastovou kartu (Charlie Card), potom jedna jízda stojí 2 dolary. Karta oproti Washingtonu nic nestojí, takže se smysl papírové jízdenky docela ztrácí. Jediný problém je najít místo, kde kartu prodávají, což se mi poprvé právě nepovedlo. Nástupiště směrem do centra jsou označena cedulí inbound, ty z města pak jako outbound. Dodnes však nevím, kdo je Charlie.

Dům mých hostitelů jsem našel vcelku rychle. Emily a Benji bydlí jen pár zastávek od centra, na druhé straně řeky. Emily mě varovala, že u ní bude ten večer nějaká sešlost, ale asi třicet lidí jsem opravdu nečekal. Ubytoval jsem se a po chvíli ostychu jsem začal poznávat tamější osazenstvo. Novinář Peter mi vyprávěl o šesti letech strávených v Indonésii, slepá paní, jejíž jméno jsem bohužel zapomněl, se zase podělila o její životní příběhy z východního Německa za dob železné opony.

Neděle 19.5.2013

Financial districtKaždé další vstávání na cestách se mi zdá těžší a těžší. Naštěstí se podařilo a dopoledne jsme se s Emily vydali vyvenčit jejich psa Ernesta do nedalekého parku. Je odtud nádherný výhled na celé panorama Bostonu. Pak jsme metrem přejeli na druhý břeh řeky, prošli jsme přístav, vyzkoušel jsem americkou zmrzlinu Ben & Jerry’s. Jelikož se nachýlil čas oběda, sedli jsme do příjemné restaurace s výhledem na vodu. Mezitím se docela ochladilo a mně začalo být v kraťasech a tričku opravdu zima. Rozhodl jsem se prohlídku města odložit na další den a raději najít nějaký útulný podnik, kde bych mohl sledovat semifinále NHL mezi Bostonem a NY Rangers. Nakonec se mi podařilo najít bar, kde měli v akci velký Budweiser za 2 dolary. Boston vyhrál 5:2, venku začalo pršet a tak jsem zvolil nejkratší cestu domů.

Pondělí 20.5.2013

Ráno jsem se probudil do nádherného dne. Ideální počasí k poznávání města a tak jsem neváhal ani minutu. Metrem jsem dorazil do centra a vydal se po trase Freedom trail. Je to zdejší turistická trasa značená červenou čárou, nebo blokem cihel v chodníku, která vede přes velkou většinu zdejších pamětihodností. Na mapě se to ani nezdá, ale nakonec jsem nachodil nějakých 16 km. Trasa prochází kolem kostelů, hřbitovů s hroby bývalých významných osobností Bostonu, bývalé historické radnice (která působí dosti legračně v kontrastu s mrakodrapy kolem ní), italskou čtvrtí, a vede až k přístavu, kde kotví loď USS Constitution. Jedna z nejobávanějších lodí amerického námořnictva v 19. století.

Boston panoramaPo cestě zpátky jsem se ještě vydal po Harbor walk. Trase, která vede z centra k přístavu. Protíná oblast zelených parků, kde dříve stála dálnice, která ale odřízla centrum od ostatních částí přístavu. Proto bylo v rámci projektu Big Dig rozhodnuto udělat pod celou oblastí tunel a přesunout automobilovou dopravu tam. Jednalo se o nejdražší dálniční stavbu v USA a celkový účet se nakonec zastavil na 22 miliardách dolarů.

Emily bohužel musela ráno odjet, tak jsem večer strávil s Benjim. Zjistil jsem, že společně v lednu 2012 ztroskotali na lodi Costa Concordia. Benji o tom napsal docela úspěšnou knihu Abandoned ship. Díky tomu jsou zváni i do různých televizních show, jak v USA, tak v Itálii.

Úterý 21.5.2013

Ráno jsem pobalil věci, rozloučil se s Benjim a Ernestem a vyrazil na autobus směrem New York. Cesta zabrala skoro čtyři a půl hodiny. V New Yorku jsem se ještě krátce potkal s Garym, dali jsme si něco na zub a já vyrazil metrem na letiště JFK. Zvolil jsem cestu metrem E až do stanice Jamaica a potom přestoupil na letištní vlak za 5$. Byl jsem rád, že jsem dorazil s výrazným časovým předstihem, protože bezpečnostní kontroly zabraly mnoho času. Ve frontě jsem čekal asi hodinu. Pak už jsem se ale mohl uvelebit v letadle a připravit se na dlouhou cestu zpátky do Evropy.

Celá galerie z cesty je k nalezení zde: http://jency.rajce.idnes.cz/Severovychod_USA_2013/

Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


Upozornění - Můžete použít tytoHTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>