Slovinsko, Chorvatsko / červen 2011

Plitvická jezeraPo roce jsme se opět rozhodli procestovat kus té naší Evropy. Tentokrát padlo rozhodnutí na Slovinsko a Chorvatsko, protože kromě poznávání jsme se mohli i trochu ohřát u moře, i když začátkem června mělo ještě takovou velice osvěžující teplotu.

Čtvrtek 2.6.2011 – přípravy

Den detailního plánování. Hrubá trasa sice byla dána, ale byla zapotřebí rozvrhnout vše časově, najít vhodné ubytování za slušnou cenu a samozřejmě nějaké ty body zájmu pro naše zastávky, pobalit vše potřebné a hlavně na nic nezapomenout. Trochu nám sice zavařil krátký kabel od ledničky, ale nakonec jsme se rozhodli ji nechat na zadních sedadlech, odkud dosáhla v pohodě. I tak se ale poměrně velký kufr Thalie docela zaplnil. Ono se to nezdá, ale karimatky, spacáky a vařič si taky vezmou svoje…

Pátek 3.6.2011 – Šternberk > Graz > Maribor (500km)

Hodinová věž v GrazuPrvotní rozhodnutí vyjíždět v 5 ráno měníme na 6:15 a to se nám celkem podařilo dodržet. V Mikulově ještě bereme snídani a nezbytnou zásobu piva a hurá do Rakouska. Průjezd Vídní kolem 9. hodiny ranní není tak hrozný, nikde jsme neuvázli a tak pokračujeme po A2 na Graz. Kolem poledne jsme na místě. Parkovací hodiny nabízejí dost nevýhodný kurz, hodina za euro dvacet. Tři eura spolykají jako nic a lístek značí, že máme čas do 14:38. Bohužel jsme nezkontrolovali navigaci a jsme asi 2km od centra. Podařilo se nám tam ale dostat a v radnici získáváme prospekty, které nabízejí 3 různé okruhy městem. Volíme zelený okruh, který slibuje vyhlídku na město. Hlavním cílem je pozůstatek pevnosti Schlossenberg. Dostat nahoru se dá lanovkou, výtahem, nebo pěkně vyšlapat prudké schodiště o 260 schodech. To pro nás byla výzva. Za to nás na konci čekal jako odměna nádherný výhled na celé město. Nahoře je možné vidět hodinovou věž, typický symbol Grazu, nebo Haklerova lva, monument posledního obránce města, která se v roce 1809 ubránil Francouzům.

Po prohlídce pokračujeme dále na Maribor, cíl dnešní zastávky. Obě města jsou od sebe vzdálena asi 50km, takže cesta netrvá dlouho. Navíc po dálnici. Jen je nutné na přechodu koupit dálniční známku za 15€ týdenní. Nedoporučuji riskovat, po pár kilometrech jsou mýtné brány, kde to policie kontroluje. Asi ve 4 hodiny jsme na místě, kemp Kekec v Mariboru. Velice pěkná zahrada s dostatkem místa jak pro stany, tak pro karavany, pěkné sprchy i záchody, dokonce je možnost využít ledničky a pračky, to vše za 9€ na osobu, auto a stan se neplatí. Kousek od kempu je pizzerie, kde se dá dobře najíst, jen obsluha byla hodně pomalá. Poblíž je taky sjezdovka, kde je přes léto vybudována bobová dráha. Unaveni cestou nakonec přesunujeme prohlídku Mariboru na zítřejší ráno. Počasí není nic moc, sem tam zaprší. Kolem je také hodně krkavců, kteří dělají randál.

Sobota 4.6.2011 – Maribor > Ljubljana > Škocjanske jame > Rovinj (340/840km)

Univerzita v MariboruV 7 ráno budíček a v 8 odjezd. Takový byl plán, kterého jsme se drželi. Z kempu máme mapu Mariboru, takže parkujeme v centru a děláme okružní prohlídku, snídáme dobroty z místní pekárny a také zkoušíme zdejší zmrzlinu. Kopeček sice za 1€, ale hravě se vyrovná třem českým. Vyrážíme směr Ljubljana a tankujeme plnou. Litr benzínu za velice sympatickou cenu 1,278€. V hlavním městě hledáme místo k parkování, ale není to jednoduché. Nakonec volíme placené parkoviště u nádraží, bohužel. Za 3€ zde můžeme stát 3-5 hodin. Centrum jsme našli lehce, konali se tam nějaké slavnosti, asi proto všude tolik aut. Město je moc pěkné, jeho dominantu tvoří hrad, na který se dá dojít pěšky, nebo se svézt lanovkou.

Původně jsme chtěli pak pokračovat už do Chorvatska, ale objevil jsem na internetu zajímavé jeskyně Skočjanske jame, kousek od naší trasy, takže jsme se rozhodli zajet ještě tam. Toto místo rozhodně stojí za zastavení. Hlavně přechod přes 45m vysokou lávku v jednom jeskynním chrámu.

Následoval přesun do Chorvatska. Rozhodli jsme se, že oproti původnímu plánu vynecháme Poreč a zakotvíme v Rovinj. Cedule ohledně ubytování byly všude, ale v 8 hodin večer se ubytování shání hůře. Nakonec se nám povedlo najít pěkné apartmá za 40€ na noc. Zároveň nás na večeři překvapila cena jídla v místní restauraci. Jídla od 40 do 100 kun.

Neděle 5.6.2011 – Rovinj

Třetí den byl odpočinková, zůstali jsme v Rovinj a podívali se do centra. Úžasné městečko, svými úzkými uličkami mi hodně připomnělo Sicílii. Nahoře stojí chrám sv. Eufemie, jehož věž se krásně vyjímá nad ostrovem. Cestou zpátky jsme potkali supermarket, který měl naštěstí otevřeno i v neděli. Odpoledne jsme pak i přes zataženou oblohu vyrazili k moři. Voda byla sice studená, ale té v Talinu se nevyrovná, takže jsem si i zaplaval. V noci se pak přihnala ukrutná bouřka a my byli moc rádi, že nejsme někde venku pod stanem.

Pondělí 6.6.2011 – Rovinj > Pula > Baška (220/1060km)

PulaRáno zase nezbytné balení, nákup snídaně a vyrážíme směrem Pula. Zvolili jsme cestu po dálnici, ačkoliv byla mýtná brána mimo provoz, v Pule po nás chtěli na výjezdu 12 kun. Ve městě jsme pak měli v plánu prohlédnou si amfiteátr. Navigace nás sice vedla úzkými uličkami, ale nakonec jsme se do cíle dostali. Prohlídka je individuální. Sluníčko peklo a tak jsme byli za necelou hodinu hotovi. Konečnou zastávkou pak byla obec Baška na ostrově Krk. Namísto vracení se na dálnici a zajížďce 30km jsme zvolili cestu po pobřeží. Trasa je plná zatáček, nádherných výhledů, ale také kolmých srázů a udržet maximální koncentraci asi 2 hodiny po takové cestě bylo vyčerpávající.

Projeli jsme Rijekou a dostali se až k mostu na Krk. Poplatek je zde 30 kun. Původní cesta navržená navigací s trajekty by však vyšla mnohem dráž. Před 4 hodinou odpolední jsme byli na místě a po krátkých zmatcích jsme se již ubytovávali v apartmá za 35€ na noc. Večer jsme si pak udělali okružní procházku a já zjišťoval, jak moc se to tu změnilo od roku 90, kdy jsem zde byl s rodiči. Musím říct, že je to tam snad ještě hezčí než tenkrát. Nádherné azurové moře s oblázkovou pláží a pobřeží, které lemují vysoké skály.

Úterý 7.6.2011 – Baška

BaškaDnes byl opět odpočinkový den, takže ráno piano a zhruba kolem oběda k vodě. Počasí polojasno až oblačno, na opálení to ale bylo, i když se občas přehnal zhruba dvouminutový deštík. Navečer jsme se rozhodli navštívit kostel sv. Jana Křtitele na místním kopci. I když je to relativně blízko, jeli jsme autem a to následně využili i na prozkoumání druhé strany zátoky. Od kostela je nádherný výhled na celé letovisko.

Středa 8.6.2011 – Baška

Opět válecí den. Ačkoliv v noci byla opět ukrutná bouřka a ráno se zdálo, že celý den bude na nic, počasí se nakonec rapidně zlepšilo a my mohli vyrazit na pláž. Po několikahodinovém povalování jsme bohužel museli načít Panthenol a chladit spálená záda.

Čtvrtek 9.6.2011 – Baška > Skrad > Plitvice (170/1230km)

Původně jsme chtěli jet do Plitvic přímo z Bašky, ale Google doporučoval i cestu vrchem přes dálnici a tak jsme toho využili a zastavili se ve vesničce Skrad, která byla v plánu až z Plitvic. Tady se nachází 70m vysoký vodopád Zeleni vir a také kaňon Vrazji prolaz. Cesta ze Skradu je značená, nicméně pro auto hodně úzká, plná ostrých zatáček a prudkých srázů. Párkrát jsem měl pěkně nahnáno. Dole je hostinec, kde se platí vstup 15 kun na osobu. Vodopád je na jednu stranu a kaňon na druhou. K vodopádu jsme došli v pohodě asi za 15 minut, potom jsem se ale jaksi špatně podíval a namísto do kaňonu jsme vyrazili na poznávací botanickou stezku. Čekal jsem, kdy se kaňon objeví a tak jsme šli a šli a šli, až jsme nakonec došli k ceduli Zeleni vir 4,6 km. Tak jsme se hold otočili a šli zpět. Aby toho nebylo málo, už po cestě tam se spustil liják, takže jsme přišli zpátky zmoklí jak slepice. Na tu správnou cestu už jsme pak opravdu neměli náladu a jelikož déšť neustával, rozhodli jsme se pokračovat do Plitvic. Kemp Korana jsme našli bez problémů. Spát ve stanu za 27€ nebo v bungalovu za 36€ se snídaní? Volba byla jasná. Navíc, když skoro každou noc byl ukrutný liják.

Pátek 10.6.2011 – Plitvická jezera

Plitvická jezeraNa Plitvická jezera jsem původně vyhradil asi 4-5 hodin, ale nakonec jsme se rozhodli v kempu zůstat další noc a na výlet si udělat celý den. Z kempu jezdí každý den autobus za 20 kun, který ráno v devět dopraví turisty k parku a v pět odpoledne zase zpět. Vstupné je pak 110 za dospělé a 80 za studenty. Po celém dni chození však musím konstatovat, že toto byly nejlépe utracené peníze z celé dovolené. Navštívit park doporučuji každému, je to prostě nádhera. Je možné volit z několika druhů tras. Svézt se lodí, busem, či si kompletní trasu projít pěšky, což je asi 20km. My jsme nachodili asi 15km a udělali spoustu fotek. Počasí se naštěstí vydařilo, nebyla ani zima, ani přílišné vedro. Večer jsme pak usnuli únavou.

Sobota 11.6.2011 – Plitvice > Záhřeb > Brno (650/1880km)

Ráno jsme si dali snídani a trochu jsme se zastyděli, že jsme Češi. Studenti z Jižních Čech, kteří přijeli předcházející den si při snídani plnili kapsy, až to hezké nebylo. Poté jsme vyrazili na cestu domů se zastávkou v Záhřebu. Měli jsme ale trochu smůlu, protože se ve městě zrovna konali slavnosti, takže bylo všude plno lidí. Za 3 hodiny jsme si udělali pěknou okružní prohlídku a vydali se už opravdu na cestu domů. Jelikož slovinská známka má nesmyslnou platnost pouze na 7 dní, rozhodli jsme se objet dálnici bokem. Není to skoro žádná zajížďka a kvalita cest je ucházející. Za hranicemi jsme se pak napojili na dálnici na Graz a alou domů.

Přidat komentář

1 Komentáře.

  1. Díky za parádní inspirativní článek!

Přidat komentář


Upozornění - Můžete použít tytoHTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>