Wellington, hledání ubytování

MelroseDalší dny v novozélandském hlavním městě se nesly v duchu hledání ubytování. Ačkoliv u Pata bylo místa dost a původně jsme uvažovali, že bychom u něj zůstali jako regulérní nájemníci, docela rychle jsme tento nápad zavrhli, protože jeho spolubydlící nebyli moc čistotní. A to si myslím, že jsem za svůj život toho s různými individui zažil už dost.

Nový domov jsme hledali převážně na portálu trademe.co.nz, kam se soustřeďuje většina obchodních aktivit zdejších kiwáků. Jak jsme ale záhy zjistili, najít nějaké bydlení pro pár není až tak jednoduché. Ve většině inzerátů je výslovně uvedeno, že nechtějí páry. Když už se nám vysloveně něco líbilo, tak nám zase nikdo nezvedal telefon a na zanechanou zprávu v hlasové schránce se neozval. Nejvíce mě ale udivily fotky u některých bytů. Lidi ani nejsou schopni trošku uklidit před tím, než byt vyfotí na inzerát.

Naše požadavky přitom nebyly nikterak vysoké. Samostatný pokoj pro pár za cca 250 dolarů týdně včetně služeb, rozumná vzdálenost do centra, místo na parkování ať už v garáži, nebo na ulici a pokud tam už byli další 4 lidi, tak aspoň dvě koupelny v domě. To je tady ostatně téměř standard. A samozřejmě taky internet.

Po několika desítkách shlédnutých inzerátů jsme slevili z požadavků a začali hledat i ve vzdálenějších čtvrtích. I z nich se dá totiž dostat autobusem, nebo vlakem do centra za 20 minut. Bohužel jsme zase narazili na fakt, že většina míst je pro singly. Oproti tomu co známe z Česka je taky spousta domů hodně chladných a vlhkých. Nakonec se nám podařilo s několika inzerujícími spojit a domluvit se na prohlídku. A jak se nám tedy vedlo?

Pokus č.1: Bydlení v Lower Huttu, sympatický vietnamský pár (se zhruba dvouletým dítětem) a 2 Indky jako nájemnice. Jednu jsme měli nahradit my. Dům se mi zdál docela malý, pokoj taky a nějak jsme se shodli, že je to přeci jen už daleko od města.

Pokus č.2: Bydlení kousek od centra. Čtyři studentky z nichž jedna odjížděla na prázdniny pryč. Byt se nám docela líbil, jen pokoj byl do rušnější ulice.  Bohužel nebylo kde zaparkovat a nechtělo se nám to řešit. Až tolik nás byt totiž neoslnil.

Pokus č.3: Další bydlení v Lower Huttu. Přízemní dům, který se nám nezdál už z venku. Otevřel nám Asiat a už od dveří nás provázel nepříjemný zápach ze kterého se nám dělalo špatně. Všude nepořádek a bylo evidentní, že dům je hodně vlhký. Vše završil belhající se starý asijský dědula v trenkách, který měl být náš potencionální spolubydlící. Naše pohledy se střetly a bylo jasné, že toto rozhodně nechceme.

Pokus č.4: Reagovali jsme na inzerát, který jsme našli v New Worldu. Bydlení v Mt. Victoria by znamenalo docházkovou vzdálenost do centra. Na google street view jsme prozkoumali adresu a vypadalo to pěkně. Když jsme ale přijeli, byl to sousední dům. Ten byl nejhorší z celé ulice. Uvnitř to nebylo o nic lepší. Rozházené věci, všude bordel, špína. Začínali jsme být zoufalí. Přece jsme toho tolik nechtěli, jen trošku místa pro sebe, kde bychom se nemuseli bát na nic sáhnout.

Pokus č.5: Konečně krásný a uklizený dům, matka s 8 letým klukem, rozumná vzdálenost do centra ve čtvrti Melrose, tichá ulice, parádní výhled do údolí, kousek do přírody. Byli jsme uneseni a domluvili jsme se, že dokončíme nasmlouvané prohlídky a ozveme se.

Melrose

Pokus č.6: Relativně pěkný byt. Rozhodně v té lepší polovině toho, co jsme prozatím viděli. Čtvrť Ngaio, která je už kousek dál od centra. Dům až na konci ulice, kde nic nebylo. Řekli jsme si, že favoritem zůstává byt č. 5.

Pokus č.7: Studentský byt ve Vogeltownu. Už u dveří nás přivítala bedna plná prázdných flašek od piva. Dům vypadal pěkně, ale úklid obyvatelům taky nic moc neříkal. Snad by to i šlo, ale pokoj byl dost tmavý, studený a docela i vlhký.

Pokus č.8: Ideální bydlení! Byli jsme naprosto nadšeni. Obrovský dům se 6 ložnicemi a nádherným výhledem přímo na moře. Spodní patro bychom obývali jen s jedním dalším člověkem, takže bychom měli jak velkou společnost, tak dostatek soukromí. Cena byla taky hodně slušná ($170 na týden + energie)  a domluvili jsme se, že se ještě večer spojíme poté, co se měl ještě další člověk přijít podívat. Bohužel jsme dostali večer SMS, že spolubydlící chtějí více času, aby se mohli poptat po svých známých, jestli neshánějí ubytování.

Nakonec jsme se tedy rozhodli pro bydlení v bytě č. 5. Zatím jsme tu spokojeni, jen paní domácí není moc technický typ a až po nastěhování jsme zjistili, že inzerovaný internet v pokoji znamená, že je tam jen zavedená zásuvka. Ona sama připojení v bytě nemá. To jsme ale nakonec vyřešili napojením na sousedku.

No ani mi to nepřišlo a už jsme tu 2 měsíce. Čas strašně rychle letí…

Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


Upozornění - Můžete použít tytoHTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>